Devětadvacetiletá Eva několik měsíců po svatbě zjišťuje, že její manžel Jackson nebyl tím, kým tvrdil, že je, a uvědomuje si, že se zamilovala muže, kterého vlastně vůbec neznala…
Děj historického krimi románu zavádí čtenáře do druhé poloviny 19. století, do doby vlády císaře Františka Josefa I., konkrétně do oblasti kralického komisariátu, který byl coby pohraniční oblast rájem všech pašeráků.
Psaní na hladině vody je zhuštěným paprskem té vroucí záře, kterou je Mooji. Uvnitř jsou obsaženy zlaté valouny moudrosti, jež byly nashromážděny za poslední desetiletí z Moojiho zápisníků a z jeho osobních setkání a satsangů po celém světě.
Voják z trestné jednotky chycený v osidlech hrátek mocných. V okamžiku, kdy nebojuje jen sám kvůli sobě, přestávají platit veškerá tabu, hlavně sálají žárem a realita se chvěje v magických smrštích.
Skutečný a před několika lety silně medializovaný příběh dívky, kterou od čtyř let sexuálně zneužíval otčím. „Nikdy to nevzdávejte, vždycky zbývá jiskřička naděje,“ vzkazuje všem, kteří podobně jako kdysi ona trpí a marně volají o pomoc.
Jsou čtyři roky po válce a do psychiatrického sanatoria v Bavorsku, kde se léčí převážně prominenti fašistického Německa, je umístěn muž, který neví, jak se jmenuje, ani kým byl za války.
Duchovní otec televizních Četnických humoresek popisuje formou literatury faktu kriminální případy spáchané doslova od Aše až po Jasinu a řešené československým četnictvem, které se staly základem námětu úspěšného televizního seriálu.
Nejlepší švédská detektivka roku 2013. Jednooký králík je napínavý román o malém místě, kde se dějí velké věci. Letní venkovský thriller s náladou, která se zadírá pod kůži.
Kniha Petra Nazarova, nezávislého cestovatele, přibližuje čtenáři jeho putování napříč Jižní Amerikou pohledem člověka toužícího po poznání nového a neznámého, plnícího si svá dávná přání a cestovatelské sny.
Na pozadí příběhu Černého jelena chtěl John G. Neihardt popsat tragický zápas severoamerických indiánů s neúprosně postupující mašinérií vyspělé civilizace bílých lidí.
Biografická kniha Pierra Milzy nahlíží na mussoliniovskou látku sice z pohledu globální interpretace fenoménu fašismu, ale neopomíná ani osobní, ba intimní stránky fašistického vůdce, jenž po více než dvacet let řídil osudy Itálie.
Chruščovova vláda v Sovětském svazu (1953–1964) je jedním z velkých témat novodobé historiografie. V komunistickém dějepisectví byla dlouhá léta naprosté tabu, až do poloviny osmdesátých let dvacátého století Chruščov pro historiky neexistoval.