Nejprodávanější tituly v roce 2016
světové dějiny

Tato kniha není jen o Janu Palachovi. Je především obrazovým dokumentem doby, která přivedla náš národ k tragédií srpnových událostí v roce 1968 a posléze i k činu Jana Palacha.

Předmětem této publikace jsou klasicistní domovní vrata a dveře v Poličce, a to vyřezávaná, členěná hladkými výplněmi i ,,skládaná" s motivem půlslunce v horní části.

Ojedinělým způsobem zpracovaná publikace vás zavede do zákulisí autentických kuchyní a jídelen české a moravské aristokracie na jednadvaceti šlechtických sídlech od doby renesance do poloviny 20. století. Více než 600 fotografií.

Tato ilustracemi bohatě dokumentovaná práce navazuje na systematicky sledovaná témata v autorových předchozích knihách – zejména Umění a myšlení a Vznik Evropy. Vychází u příležitosti autorova životního jubilea.

Proč vlastně proběhla listopadová revoluce 1989 tak pokojně? Jakou osobní úlohu sehrál Michail Gorbačov v tom, že proti demonstrujícím nezasáhly ani naše armáda, bezpečnost či milice, ač byly připraveny?

Po dobu trvání první světové války "pomáhaly v boji" tisíce druhů úderných plakátů, z nichž zúžený výběr s důrazem na ty vytvořené ve Velké Británii a USA, představuje předkládaná monografie.

Vznik prvního písma v Sumeru a ve starém Egyptě, vítězné tažení Alexandra Velikého, objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem či přistání Američanů na Měsíci, to jsou jen některé z událostí, které měly rozhodující vliv na dějiny světa.

Již pátý svazek nově zpracovaných rukopisů zlomků významné české knihovny. Jedná se o velmi pestrý soubor, mj. o staroslovanské (hlaholské i cyrilské) zlomky, zlomky jazykově české, německé i latinské, materiály k dějinám jednoty bratrské v Polsku.

Naše povídání navazuje na knihu „Tajný deník ruského legionáře“. Knížka získala mezi čtenáři nečekanou oblibu a na jejich žádosti autor životní příběh našeho legionáře ve druhém díle dovyprávěl až do konce.

33 dílů úspěšného seriálu Českého rozhlasu Toulky českou minulostí, které jeho autoři věnovali velikánu české historie Karlu IV.