Šestou dekádu dvacátého století si nejčastěji spojujeme s pražským jarem roku 1968, to ovšem bylo vyvrcholením déle trvajících procesů, které tak můžeme analogicky nazývat „předjařím“ .
Známý popularizátor historie Jan Bauer nás zavádí nás do epochy, ve které se začaly rýsovat základy českého státu, toho zprvu nevelkého a sobeckými zájmy zmítaného knížectví, které se v budoucnosti mělo stát mocným a slavným královstvím...
Pestrou směs témat a studií naleznete v následujícím vydání revue Paměť a dějiny. Číslo otevírá příběh neprávem vězněné hokejové legendy Bóži Modrého, pokračujeme články o popravených zlodějíčcích a spekulantech a o Georgiosu Papanikosovi, ...
Jejich rodiny a doba, ve které vyrostli, jim vštípily pevnost charakteru, smysl pro čest, lásku k vlasti a další v té době samozřejmé hodnoty, kterých se odmítli vzdát a po kterých dnes tak často voláme.
Většina lidí si práci tajných služeb představuje jako velice romantickou činnost, plnou odvážných činů a dobrodružství. Vlastní realita je však mnohem prozaičtější a všednější.
Publikace přináší dosud samostatně nezpracované téma Protektorů, tedy těch, kteří měli za úkol udělat z našeho státu poslušného vazala Velkoněmecké říše. Jací však byli tito pohlaváři? A proč ani jeden z nich neuspěl?
Svižným způsobem napsaný životopis českého reformátora, jenž, ač ponořen ve středověku, v mnohém předstihl svoji dobu, je knihou o společenské imaginaci v čase krize víry a nahromaděného společenského přetlaku.
Kniha patří ke klasickým dílům historické literatury druhé poloviny 20. století. Bachtin v ní prostřednictvím Rabelaisova románu Gargantua a Pontagruel objevil téma karnevalu, světa převráceného naruby, zábavy, narážek a veselosti.
Životopisná monografie věnovaná Janu Varlichovi z Bubna (1570-1635), přední osobnosti stavovského povstání v letech 1618-1620 a české pobělohorské emigrace.
Kniha vydávaná v souvislosti s výročím tohoto Habsburka, českého místodržícího, nositele renesanční kultury v českých zemích, stavitele pražského letohrádku Hvězda.
Šimon Polský (arm. Simeon Lehaci), který pocházel z arménské diaspory v Polsku. V letech 1608–1618 podnikl několik cest po východní a jižní Evropě a po Osmanské říši s cílem navštívit slavná poutní místa.
Kniha K. H. Franka vyšla poprvé v roce 1946, v době právě probíhajícího soudního procesu s tímto někdejším státním ministrem pro Čechy a Moravu. Toto druhé vydání představuje reedici původní publikace doplněnou o poznámky a komentáře.
V návaznosti na knihu České snění vychází další mimořádně čtivá kniha Pavla Kosatíka, představující klíčové okamžiky českých - politických i kulturních - dějin. Kniha poskytuje dobrý podklad k diskusím o Češích, češství a o českém národním charakteru.
Kniha je dílem více než dvou desítek autorů, kteří se spojili nad tématem postavení jedince ve společnosti. Jednotlivé texty byly inspirovány vědeckým historickým zájmem prof. Libuše Hrabové.
13 komiksových příběhů představuje netradiční formou osudy lidí, kteří v boji s totalitní moci morálně zvítězili nebo podlehli své slabosti. Kniha získala cenu Muriel pro nejlepší český komiks roku 2012.
Objemná monografie zabývající se fenoménem seznamu. Autor uvažuje o seznamech, soupisech a katalozích i potřebě člověka a společnosti je vytvářet. Stejně jako předchozí knihy Dějiny krásy a Dějiny ošklivosti se stala celosvětovým bestsellerem.
