Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius.
Do indiánské rezervace Prérijní růže přijíždí nová postava. Podvodník a hazardní hráč, který hodlá v novém kasinu zbohatnout. Jenže to by tu nesměl být místní šéf podsvětí Rudá vrána. V téhle rezervaci může okrádat ostatní jen on.
Kaleidoskopický román. Magicko-anarchický svět plný bezbřehého absurdního humoru je odrazem zoufalství a iracionality situace, v níž se společenství imigrujících umělců v neutrálním Švýcarsku během první světové války ocitlo.
Fletchera s Ignatiem uvěznila inkvizice pro zločin, jehož se nedopustili. Když pak král chystá výpravu na nebezpečné území orků, povolá i Fletchera. Právě k němu se upírají naděje celého království.
V malé osadě v maďarské pustě nastává dusný večer. Blíží se bouře a blesky na potemnělé obloze osvětlují zchátralé domy, prázdný statek, opuštěný zámek, protialkoholní léčebnu s pacienty a pár domů, v nichž ještě zůstává několik starousedlíků.
Když člověk konečně dosáhl hvězd, zjistil, že jen málo planet je vhodných k životu a že ve vzdáleném vesmíru zuří o každou z nich krvavá válka mezi mnoha technicky vyspělými rasami.
Po řadě vydaných próz z 50. a 60. let, které měly Arno Schmidta (1914–1979) představit českému čtenáři již v poněkud vyzrálejší podobě, přicházejí další texty z počátku 60. let.
