Nejprodávanější Kniha nebo Omalovánka v roce 2016
eseje, úvahy, publicistika

Autor bestselleru Gottland, novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“.

Obsáhlý soubor esejů, úvah, komentářů, vzpomínkových textů a rozhovorů obsahuje významné eseje o poezii (Mácha, Shakespeare, Kollár), studie a úvahy o divadle, dramatu, scénografii a komentáře k vlastním hrám, texty o výtvarnících a fotografech...

Marie Rút Křížková (* 1936) se vedle vydávání díla Jiřího Ortena edičně zabývala tvorbou dětí v terezínském ghettu, vedla rozhovory s teologem Josefem Zvěřinou, edičně připravovala knihu pamětí Miloslavy Holubové, napsala dějiny salesiánů v českých zemích.

Vnitřním popudem k napsání Ustavující průběžnosti čar bylo podle autorových slov stigma počátku. Tedy schopnost čáry popřít svou jsoucností nicotu plochy, z níž povstává.

Impulzem k sepsání této knihy byl dokumentární film "Aleje jako součást naší krajiny", který vznikl režisérským vedením Ljuby Václavové v roce 2007, na němž se oba autoři spolupodíleli.

Kniha známé české publicistky obsahuje přes 120 fejetonů a úvah z posledního desetiletí, reagujících na příznačné situace a události nedávné doby v Česku i v neuralgických bodech rozpadlého sovětského impéria - v Gruzii, Podněstří, Náhorním Karabachu.

Texty, které Jiří Pechar připravil pro knižní vydání pod názvem Člověk a pravda, jsou eseje pohybující se na pomezí literární vědy a filosofických úvah.

Intermedialita je dnes módní metoda, zatímco poetika poněkud vyšla z módy. Právě tyto dva přístupy však spoluautoři publikace organicky sklenují ve zkoumání příběhu, jak se realizuje v jednotlivých uměních a médiích nebo v jejich vzájemných vazbách.

Mikroeseje MUDr. Františka Koukolíka.

Sborník vybraných článků, úvah a esejů představuje čtenářům Erazima Koháka ne jen jako filosofa, jak ho znají z prací jako Domov a dálava, Zelená svatozář, Jan Patočka: filosofický životopis a dalších, nýbrž jako komentátora věcí politických i kulturních.

Pavel Tigrid (1917-2003), český novinář, vydavatel exilového časopisu Svědectví a polistopadový politik v archivním rozhovoru s Petrem Kotykem z roku 1992.

Kniha úvah o vztahu mezi Západem a islámem, kulturní identitě a společenských i politických důsledcích střetnutí mezi kulturami.

Autor hledá kořeny naší civilizace na místech, kde osobně prožil mnoho šťastných dnů, týdnů a měsíců života a kam se po léta pravidelně vracel, aby tu hledal bohy. Aby s nimi pobýval. Aby si užíval jejich přítomnosti a načerpal síly.

Eseje Romana Erbena (1940) jsou nabité postřehy z historie, dějin umění či sociální antropologie, autor dovede odkázat ke zvyklostem a způsobům různých kultur, přičemž s radostí nezaváhá ani před všelijakými kuriozitami.

Na půl cesty mezi autorským esejem a odbornou studií, Ouředníkova nová kniha čerpá látku stejně dobře z literatury jako z historie, filosofie či antropologie.

Provokativní a hlubokomyslná, imperativní a neodolatelná kniha jednoho z největších básníků, katolického mystika a rosekruciána J. Péladana obsahuje kromě stejnojmenné sesje jetě pojednání Hezkost a soudobá žena a Tajemství trubadúrů.

Dvacet let po listopadu 1989 vydává spisovatel Lubomír Martínek a výtvarník Karel Haloun v Edici Revolver Revue knižní rozhovor - svéráznou disputaci o dědictví normalizační éry a o mnoha dalších tématech, "před kterými není dobré utíkat".

V eseji Smutek na vedlejší koleji mapuje Urs Heftrich, profesor slavistiky na heidelberské universitě, ohlas nacistické genocidy Romů v české beletrii.

Dvacet let je v českých dějinách ideální doba k bilancování. Ve více než stovce krátkých textů sociolog Jan Keller ukazuje, jak nepříjemně dnešní poměry připomínají časy, které jsme si přáli jednou pro vždy překonat.

Prozaik a esejista Josef Jedlička psal v 50. a na počátku 60. let po dobu více než dvanácti let dopisy svému staršímu příteli Václavu Wildovi. Jedličkovy dopisy jsou mimořádným literárním dílem, skutečnou kulturní a společenskou kronikou své doby.