Kniha psychologických esejů z pera Virginie Satirové spatřila světlo světa dlouho po její smrti. Tohoto úkolu se společně s týmem editorů ujal její blízký spolupracovník John Banmen, který vybral a upravil některé autorčiny starší texty.
Zápisky jsou psány literárně filozofickou formou a překračují žánry traktátů, krátkých próz a básní, zdaleka nejsou svou povahou pouhými aforismy, nýbrž je lze číst jako partituru díla uzavřené struktury.
Eric Gill rozpracoval několik abeced (z jedné z nich se nakonec stala Perpetua) a také formuloval zásady, které později sebral do svého slavného „Eseje“.
Macrobiův spis Saturnálie nabízí dobový pohled do prostředí nejvýznamnějšího uskupení "posledních pohanů" na latinské půdě, do Symmachova kruhu, působícího v Římě v poslední třetině 4. století.
Kniha textů o literární fantastice nabízí několik napínavých výprav do světa lidské imaginace, za bytostmi, které se pohybují na pomezí světa člověčího, božského a zvířecího.
Skrovná sbírka poněkud vachrlatých původně facebookových příspěvků vznikla z důvodu zachování autorovy jakés takés příčetnosti, jejíž míra se v době autorova zaměstnání coby skladníka začala poznenáhlu jevit jako strmě klesající.