Francouzská spisovatelka a herečka Anne Wiazemská ve svém osmém románu, vydaném v prestižním nakladatelství Gallimard, vypráví o sobě a svém milostném vztahu a zároveň poutavě líčí společenskou a kulturní atmosféru šedesátých let v Paříži.
Na ulici u bankomatu leží mrtvý muž. V ruce drží lístek. Z něj vyplývá, že měl na kontě 9 765 korun. Krátce předtím došlo v Ystadu k vraždě řidiče taxi. Pachatelkami jsou dvě dívky a zdá se, že je to nijak netrápí.
Na Svátek matek je devítiletý Robin Cleve nalezen oběšený na stromě na zahradě před domem svých rodičů. O jedenáct let později se do pátrání nevyjasněné smrti, na vlastní pěst pouští chlapcova mladší sestra.
Poprvé vychází další z Tolkienových příběhů. Húrinovy děti jsou tragickou pověstí o prokletí a zkáze rodu velkého lidského bojovníka z konce prvního věku Středozemě. J. R. R. Tolkien na něm pracoval od mládí, po jeho smrti jej dokončil jeho syn.
Autor si nebere servítky před nikým a před ničím, ať je to ministerský předseda, ženská otázka, cyklisti, imigranti nebo nepořádek na ulicích. Vědomě a trefně se vysmívá především politické korektnosti, která ovládla Anglii i celou spojenou Evropu.
Róza, sto pět let stará dáma, vlastní v Marseille vyhlášenou restauraci „Malá Provence“, kde hostům předkládá velice originální pokrmy inspirované vším, čím si kdy prošla, všemi lidmi, které kdy potkala. Nakonec se rozhodne sepsat paměti....
Bílá vrána (1995) vypráví o výpravě pěti mužů do slovenských Beskyd, která pro některé z nich znamená útěk před realitou, pro některé se stává výpravou osudovou.