V první dekádě první republiky se zásadně proměnily podmínky, za nichž mohly československé umělkyně vystavovat v zahraničí a začleňovat se tak nejen do širšího kontextu dobového „ženského umění“, ale rovněž do moderního umění jako celku.
O oslovení sochaře Zbyňka Sekala (1923–1998) japonskou kulturou a společností svědčí jeho deníkové záznamy z doby pobytu v Japonsku v lednu a únoru 1989. Odpovědí mu byl spontánní obdiv Japonců vůči jeho vlastní tvůrčí cestě.
Název výstavy a zároveň publikace – Ještě jsem tu nebyl – vymyšlený Jiřím Kovandou přetéká emocionálním nábojem a zachycuje poetickou citlivost umělce a neustálou aktuálnost otázek a pochybností, které formuloval během čtyřiceti let své tvorby.
Das Werk gibt einen fundierten Einblick in die Werke deutschsprachiger bildender Künstler aus Böhmen, Mähren und Schlesien in der Zeit der Tschechischen Republik von 1918 bis 1938.
Knižní titul z berounského nakladatelství Machart, věnovaný průřezu celoživotní tvorbou akademického malíře Karla Patáka, zpřístupňuje široké veřejnosti život i dílo umělce, který se významně zapsal do kulturního povědomí Berouna.
Tři studie obsažené ve čtrnáctém čísle Sešitu vzešly z příspěvků na konferenci "Mezi Východem a Západem. Jak se v poválečném Československu psalo o výtvarném umění?", která se konala v listopadu roku 2012 na půdě pražské VŠ uměleckoprůmyslové.
První česká monografie autora, který je dnes považován za nejvýznamnějšího tvůrce art brut a za stvořitele jednoho z nejpozoruhodnějších děl 20. století obecně, zahrnuje všechna období jeho výtvarného i literárního projevu.
Monografie o jedné z nejvýraznějších osobností české výtvarné kultury 20. století. B. Lacina, český malíř, grafik, ilustrátor, byl profesorem dějin umění a výtvarné výchovy na Masarykově univerzitě.
