První státní forma se na čínském území objevuje již kolem roku 2000 př. Kr., tedy ve stejném
období, kdy ve starověkém Egyptě začíná psát své dějiny tzv. Střední říše a v Mezopotámii
končí období sumerských států.
Kniha vrchních písařů (Š'-ťi) je základním dílem čínské historiografie. Hovoří o Číně od mytických prvopočátků až po stabilizaci sjednocené říše za císaře Wua dynastie Chan (vládl 140-87 př. n. l) a utváří obraz čínské civilizace.
Kniha načrtává hlavní linie vývoje japonské civilizace od vzestupu císařského dvora, přes středověk s dominující vojenskou vrstvou, složitou moderní dobu s četnými zvraty až po současnost.
