Kniha povídek z let 1986–2015 je pokusem o vytvoření jakési „holografické mandaly“, jejímž ústředním bodem jsou tři základní otázky: Kdo jsme? Odkud jsme přišli? Kam jdeme? Kdokoliv se jimi upřímně zabývá, dojde k Sókratovu Vím, že nic nevím.
Kniha vznikla ze série dvanácti přednášek přednesených roku 1961 na frankfurtské univerzitě a vysílaných také Severoněmeckým rozhlasem. Klade si za cíl uvést čtenáře nejen do hudební sociologie, ale i do sociologické koncepce frankfurtské školy.
Věda tradičně tvrdí, že vesmír byl vytvořen z netečné hmoty a prázdného prostoru. Duane Elgin shromažďuje mimořádné důkazy z kosmologie, biologie a fyziky o tom, že vesmír není mrtvý, ale naopak výjimečně živý, ...
Bronislav Ostřanský, sleduje současnou kontroverzní polemiku o islámu a rozborem vybraných „strašáků“ by chtěl přispět k lepšímu chápání islámu a muslimů.
Monografie Patočkovy interpretace literatury se zabývá okruhem textů Jana Patočky, v nichž se jejich autor věnuje rozborům literárních látek a úvahám o literatuře, spisovatelích a spisovatelství.
Po úspěšné knize Ze mě vychází další autorizované vyprávění herce, improvizátora a divadelního režiséra, Jaroslava Duška, tentokráte inspirované jeho dvěma pobyty ve tmě.
Paměti břevnovského opata Anastáze Opaska (1913-1999), kněze, básníka, duchovního průvodce mnoha osobností česká kultury a jedné z nejvýznamnějších osobností české katolické církve druhé poloviny 20. století.
