Ve svých sedmnácti letech opustil autor v roce 1958 rodnou Sýrii a již se nikdy nevrátil. Jeho druhým jazykem se stala čeština. Proto i jeho malá sbírka různých postřehů a myšlenek, které si během života zapisoval na různé lístečky, je dvojjazyčná.
Kniha je soubor fejetonů o polských spisovatelích. Nejen o nich, také o českých literátech, kteří měli určitý vztah k polskému prostředí (J. E. Purkyně, Božena Němcová, Ervín Taussig ad.).
Čtení o Bohumilu Hrabalovi přináší kritickou reflexi autorova díla, která je reprezentována hlavně pracemi, jež se věnují obecnějším problémům literární poetiky.
V knize s lehce výhrůžným názvem Poslední slovo má Jan Rejžek! najdou čtenáři vydatnou dávku více než tří set sloupků ze let 2010 až 2015, publikovaných v Lidových novinách.
Esej Rozprava o štěstí tvoří součást rozsáhlého korpusu francouzsky psaných textů, které byly v první polovině 18. století věnovány otázce štěstí - recept na šťastný život hledal například Voltaire, La Mettrie či Helvétius.
Zápisky jsou psány literárně filozofickou formou a překračují žánry traktátů, krátkých próz a básní, zdaleka nejsou svou povahou pouhými aforismy, nýbrž je lze číst jako partituru díla uzavřené struktury.
Knihu tvoří šestapadesát esejů věnovaných konkrétním básnickým textům a autorům od starověku až po současnost, které výběrově zachycují různé lokality a typy míst v poezii.
Mohutný soubor kritických statí a esejů Petra Krále konečně seznámí čtenáře s rozsáhlou, ale vcelku neznámou a nedoceněnou částí autorovy tvorby. Kniha není mimořádná jen svým rozsahem, ale i svou mnohostranností.
Kniha respektovaného českého novináře Zdeňka Velíška, která prostřednictvím jeho komentářů otiskovaných v Evropských novinách mapuje hlavní (nejen) evropské události posledních let.
Fejetonista Rudolf Křesťan a ilustrátorka Magdalena Křesťanová přicházejí s novou sbírkou fejetonů, které - jako obvykle - zkoumají s úsměvem řadu skutečností všedních i nevšedních. Pistolové téma je tak jen jedním z celé stovky různorodých námětů.
