Bitva svedená 15. července 1410 u Grunvaldu byla jednou z největších rytířských střetnutí evropského středověku. Proběhla během války mezi polsko-litevskou unií, v jejímž čele stál král Vladislav II. Jagiello, a řádem německých rytířů.
Studie přibližuje ohlasy české meziválečné politické scény na nástup Adolfa Hitlera k moci a jeho první kroky v úřadě; zahrnuje období od ledna 1933 do srpna 1934.
Dozvíte se jak to bylo se smrtí Mozarta, Havlíčka Borovského, Jana Lucemburského, Giacoma Casanovy, Jana Roháče z Dubé, ale i Aloise Rašína a mnoha dalších.
Předem se můžete těšit na čtení pořádně šťavnaté, pikantní a vzrušující. Knihu doprovází u každé kapitoly příslušné vysvětlivky a na jejím konci naleznete chronologický přehled významných historických událostí.
Deníkové záznamy z terezínského ghetta. Texty popisují „běžný“ život v ghettu, rostoucí strádání, transporty na východ, zachycují i propagandistickou akci uspořádanou pro delegaci Mezinárodního červeného kříže v létě 1944.
Kniha vypráví příběh dobytí hlavního města byzantské říše v roce 1453. Ovládnutí Konstantinopole osmanskými vojsky vešlo do dějin především jako událost, která zakonzervovala nesmiřitelnost dosavadního konfliktu mezi křesťanstvím a islámem.
Kniha, kterou vám předkládáme je zajímavá nejen faktografií týkající se zrádců jako takových, ale především jejich osudy, cestou, kterou procházeli a tím jak nakonec sami skončili.
Proč se uprostřed všeobecného optimismu po vyhrané válce nad Francií 1763 začaly uvnitř americké společnosti vršit pocity nespokojenosti, křivdy a vzdoru do té míry, že nakonec přivedly národ k ozbrojené vzpouře proti Britskému impériu ?
Předkládaná práce usiluje o přehledné shrnutí procesu vzniku novodobých národních společenství, o postižení jeho nejzákladnějších problémů a souvislostí v evropském rámci.
Dva naši přední amerikanisté přinášejí čtivě psané dějiny světové velmoci od počátku původního osídlení až po reakce americké společnosti na útoky 11. září 2001.
Publikace obsahuje příspěvky z vědeckého kolokvia Pronásledování římskokatolické církve v Československu v letech 1948-1960, které pořádala Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci s pražským arcibiskupstvím 6. listopadu 2009.
Stručný příběh životního osudu Josefa Prokeše – legionáře, aktivního člena Sokola, ředitele Grant bio v Č.Budějovicích, ředitele legiostavby ve Veselí nad Lužnicí, předsedu SK Lužničan, odbojáře za druhé světové války i předsedu revolučního výboru.
Československá společnost procházela po komunistickém převratu v únoru 1948 velmi obtížnou etapou, v níž probíhala rozsáhlá sociální transformace, celková přestavba ekonomiky a instalace pevné diktatury jedné strany.
Kniha zkoumá nejen samotnou cestu přeživších holocaust zpět, ale především mnohost a různorodost toho, jak jejich fyzický a mentální návrat ovlivnil je samotné a jejich okolí.
Publikace z oblasti literaturu faktu zavede čtenáře do 20. a 30. let minulého století, kdy Opava sice slovy spisovatelky Jarmily Glazarové představovala město krásných parků a kvetoucích zahrad, ale také město plné nacionálně německých novinářů.
Příběh muže, který bojoval v průběhu první světové války jako československý legionář v Rusku a prošel jak jejími slavnými bitvami, tak těmi zcela zapomenutými.