Kniha je zaměřena především na psychosociální péči o rodiče, i když se samozřejmě týká i péče o umírající a zemřelé novorozence. Právě péče o rodiče bývá pro zdravotníky v takové situaci psychicky náročnější a jsou v ní často nejistí.
Kniha psychologických esejů z pera Virginie Satirové spatřila světlo světa dlouho po její smrti. Tohoto úkolu se společně s týmem editorů ujal její blízký spolupracovník John Banmen, který vybral a upravil některé autorčiny starší texty.
Smrt dítěte je velkým zásahem do psychiky ženy. Na dítě se těšila, počítala s ním ve svém životě, přizpůsobovala mu svou budoucnost. Do této nové budoucnosti byli „zataženi“ i lidé z jejího okolí.
Kniha volně navazuje na autorův předchozí titul (Můj šéf, můj nepřítel?, 2003), více se však zaměřuje na skutečné příběhy z pohledu psychologa–antimobbingového poradce. Základ tak tvoří 10 kazuistik, které autor komentuje a vysvětluje.
Autoři, kteří se pohybují zejména v oblasti práce s dětmi a dospívajícími, uvádějí 43 různých intervencí, rozdělených podle toho, zda jsou obecně použitelné, nebo mají specifičtější zaměření.
Publikace je je určena především odborníkům, psychologům, pedagogům, sociálním pracovníkům a studentům těchto oborů, dále lidem z pomáhajících profesí a v neposlední řadě rodičům, jejichž děti procházejí tímto mnohdy nelehkým obdobím.
Původní publikace známého a uznávaného psychologa prof. Jaro Křivohlavého podává přehled výsledků empirických, experimentálních prací, zaměřených na problematiku kladných emocionálních zážitků.
Kniha nabízí čtenářům možnost zažít svět psychoterapeutické práce s klienty se závažným sexuálním jednáním (opakovaná a kompulzivní masturbace, chatování či vyhledávání sexuálních scén či kontaktů na internetu, sex po telefonu,...
