Více jak 175 dokumentů z českých archivů, které ilustrují vývoj státní politiky vůči polské menšině na Těšínsku během prvních poválečných let. Jednalo se období, které má pro dějiny národnostních poměrů na Těšínsku velký význam.
Dokument připomíná některá známá fakta, ale obsahuje i dosud nezveřejněné podrobnosti o tom, jakým způsobem se televizní pracovníci podíleli na informacích o vývoji politických událostí v letech 1968 a 1969.
Monografie se pokouší přispět k diskuzi nad otázkou, jaký mají jednotlivé části veřejnosti vztah k hudbě a jak se tento vztah reálně projevuje v jejich nákupním chování na trzích s hudbou. Děje se tak na základě dat výzkumné povahy.
V pořadí již šestý svazek Edice politických programů zahrnuje základní ideové a programové materiály menších politických stran, které v českém prostředí vznikaly v procesu diferenciace politického stranictví na přelomu 19. a 20. století.
Kniha je cenným příspěvkem k hlubšímu poznání sociálních, kulturních a intelektuálních dějin Hradce Králové. Důraz na téma osobních vzpomínek a memoárů zároveň odpovídá na podněty v současnosti intenzivně rozvíjeného oboru studia paměti.
Kniha se věnuje krajským volbám v roce 2008 z několika pohledů. Kapitoly přibližují předvolební kampaň, pojednávají o volebních výsledcích a nechybí ani reflexe povolebního vyjednávání.
Publikace je určená především studentům humanitních a společenskovědních oborů. Je věnována analýze role náboženství v české společnosti ve 20. a na poč. 21. století a proměnám vztahu české společnosti k tomuto významnému kulturně-společenskému fenoménu.
Kolektivní monografie trojice autorů brněnské Masarykovy univerzity L. Fasory, J. Hanuše a J. Malíře otevírá dosud badatelsky neprozkoumané téma – sekularizaci venkovského prostoru v rámci střední Evropy v 19. století.
Proč je religiozita české společnosti nejnižší v Evropě? Jaký společenský a politický vliv má v České republice katolická církev? Ztratila církev roli morální autority, nebo byla její respektovaná pozice po listopadu 1989 jen historickou výjimkou?
Antologie takřka 170 textů z nejvýznamnějšího periodika raného poúnorového exilu. Shrnuje to nejlepší, co zůstává myšlenkovým a politickým odkazem „skutečnostníků“, i po půlstoletí mimořádně aktuálním, protože se dotýká otázek naší stále živé minulosti.