Autor neotřelým způsobem vykládá úlohu Británie jako ostrovní námořní velmoci a mateřské země světového impéria za druhé světové války. První svazek končí evakuací britských expedičních sil z Dunkerku.
Deníkové záznamy, ve kterých autor (tou dobou čtrnáctiletý) výstižně zaznamenal události Pražského povstání v květnu 1945. Své postřehy doplnil citacemi z archivu svého otce, jednoho z velitelů Pražského povstání, a dalšími dokumenty.
Tato práce si všímá vývoje v Československu v období tzv. Pražského jara z pozice Rumunska – země, která se nezúčastnila srpnové intervence Varšavského paktu.
Publikace vyvrací řadu mýtů vážících se k různým aspektům poválečného vývoje v Československu, především pak ten, že vyhnání německé menšiny bylo důsledkem rozhodnutí velmocí, kterému se naše vláda jen "podřídila".