Próza Jiřího Hejdy, odsouzeného v procesu s dr. Miladou Horákovou, který prožil dvanáct let v komunistických kriminálech, nese všechny znaky klasického příběhu o útěku z vězení.
Během svého téměř desetiletého přátelství s Thomasem Bernhardem se obchodník s realitami Karl Ignaz Hennetmair (*1920) rozhodl zaznamenávat rozhovory a události Bernhardova života formou deníkových zápisů.
Všechny podoby Markova životního trailu jsou zaznamenány podrobně a čtivou formou.
Nová kapitola v knize se jmenuje Zapomenutá kapitolka, aktualizována a doplněna je bibliografie.
Ve své nejnovější knize tentokrát nerekapituluje vývoj vesmíru, ale svůj vlastní život – odtud i název Stručná historie mého života. S humorem čtenáře seznamuje se svým dětstvím, studiem, osobním a rodinným životem i s průběhem své nemoci.
Kniha je volným pokračováním úspěšného titulu Slavná světová filmová klasika a obdobně jako její předchůdkyně obsahuje rozšířené recenze na více než 100 filmových titulů.
Publikace shrnuje příspěvky z mezinárodního workshopu konaného Praze v červnu 2012. Příspěvky vycházejí v anglickém a německém jazyce ve spolupráci s Centrem pro studium holokaustu a židovské literatury a Centrem židovských studií FF UK.
Řídit auto je univerzální symbol. Řídit, či neřídit - to se nějakým způsobem týká každého z nás. Je to způsob, jakým se dostáváme za svým cílem. Je to způsob našeho pohybu životem.
Kniha přináší komplexně zpracované dílo - známkovou tvorbu Oldřicha Kulhánka, řazené do jednotlivých kapitol, které mají chronologickou posloupnost od vydání 1. poštovní známky v roce 1990 do současnosti.
Studie, již Demurger věnoval osudům posledního templářského velmistra Jacquese de Molay, který skončil na hranici a proklel přitom francouzské krále, je vůbec první biografií této komplikované osobnosti.
Kniha je pokusem o zachycení přelomového období konce reformního procesu roku 1968 a počátku normalizace československé kinematografii. Kniha získala cenu Magnesia Litera 2012 za objev roku.
Přírodní pěstování ovoce a zeleniny nejen přináší na náš stůl o mnoho chutnější jídlo než je zvykem; vede nás také ke kořenům naší existence a umožňuje nám zcela bezprostředně poznávat smysl našeho života.
Cílem první monografie Jindřicha Štyrského (1899–1942) je představit jej jako všestrannou osobnost, jejíž vklad do evropského meziválečného umění byl mimořádný.
Monografie o Pavlu Brázdovi mapuje práci tohoto v ústraní tvořícího umělce, jehož dílo se dostalo do povědomí kulturní veřejnosti teprve po Sametové revoluci a do stálé expozice moderního umění NG v Praze až v roce 2000.