Je možné liberální politiku obohatit o prvky vycházející z neevropských vyjádření odporu proti nespravedlnosti a utrpení? Pokud ano, tak jak a o které? Odpovědi na tyto otázky se snaží nalézt předkládaná publikace.
Publikace představuje vybrané aspekty vnějších hospodářských vztahů zemí střední Evropy (jedná se zejména o Německo a Československo), a to jak z hlediska role vnějších vztahů těchto států, tak i specificky ve vztazích s jinými státy.
Mezi lety 1947-1960 se v americkém filmovém průmyslu uplatňovala
politika zakazující zaměstnávání členů či sympatizantů Komunistické
strany Spojených států amerických. Tato praktika se označuje jako tzv.
černá listina (blacklist).
The book describes traditional folk culture in Moravia from the mid-18th century to the end of the 19th century with six thematic axes: Autochthony, External Influences, Stability, Fluidity over Time, Territorial Unity, Territorial Differentness.
Tato kniha se točí kolem peněz – remitencí, které migranti vydělají v zahraničí a poté posílají svým rodinám do mateřské země. Pojednává zejména o tom, kde se tyto remitence berou/rodí, jakou mají váhu ve srovnání s příjmy a ostatními výdaji atd.
Politická autobiografie profesora dějin středověku Karola Modzelewského sklidila za rok 2013, kdy vyšla, hned několik největších literárních cen, mimo jiné cenu za nejlepší historickou knihu roku.
Tato kniha usiluje o kritické zhodnocení tohoto konceptu a zároveň o zmapování způsobů, jakými se idea aktivního stárnutí promítá do konkrétních životních stylů českých seniorů a seniorek.
Kniha se věnuje otázkám, které dosud v souvislosti s tématem České filharmonie zůstávaly stranou. Jejím cílem je kontextuální výklad kulturní, společenské a politické role ČF, který se soustředí na analýzu této role v období vrcholícího stalinismu.
Evropa opět hledá svou politickou a kulturní identitu, své místo ve světě. Editor oslovil takřka pět desítek autorů a autorek, kteří se pokusili o reflexi evropské problematiky z české perspektivy.
Kniha pojednává o romské emigraci z České republiky v letech 1997–2004, k čemuž využívá pojmové instrumenty moderní politické filosofie. Na pozadí situace Romů ve střední Evropě je tu zkoumána problematika hromadné emigrace.
Jan Keller sleduje politické dění velmi pečlivě a soustavně, vyslovuje se bez prodlení a bez servítků. Píše komentáře, jako se jiní věnují osobním deníkům. Rozdíl je v tom, že Keller se nezabývá sebou, ale jde mu o společnost.
Publikace je reprezentativním výborem z díla významného historika Jiřího Malíře, zaměřeným na tři významné oblasti jeho badatelské práce – dějiny politického stranictví, dějiny občanské společnosti a dějiny vzdělání.
Kniha sleduje dosud zcela nezpracované
a nezhodnocené téma „patosu“
a „patetičnosti“ v českém umění
a umělecko-estetickém myšlení tzv.
protektorátních let.
Podle novináře a autora knihy Martina Raspera by se zahrady měly stát součástí měst. Tato kniha pojednává o "Zahradničení ve městě" a ekologickém a kulturním pozadí tohoto zdánlivě nového fenoménu.
Kniha přináší informaci o těch, kteří ztratili své zázemí nebo je dokonce nikdy nezískali. Je o jejich životě na ulici i před ním, o jejich přístupu k různým problémům, s nimiž se museli vypořádat - a leckdy se jim to ani nepodařilo.