Hodáčkovy nové básně jsou vlastně mistrné šifry, jež rozkódovat může jen nezaslepený nepokrytec, který má odvahu pohledět do onoho prostoru, od něhož povrchní pražský pasažér odvrací obličej..."(Helena Machovcová, 2016)
Druhá básnická sbírka Ivany Štětkářové promlouvá o lidech a vztazích mezi nimi, o posledních věcech člověka. Zamýšlí se nad odvěkou otázkou, co nastane „poté“.
Poslední autorizovaná kniha spisovatele, básníka a performera Milana Kozelky, která volně uzavírá trilogii provokativních sbírek bísní Semeniště zmrdů a Teteliště zmrdů.
Sbírka Liber sine nomine je dílem dnes již renomovaného básníka, který vstoupil do literatury časopiseckým debutem v roce 1957 a dvě své rané sbírky uveřejnil ještě v šedesátých létech minulého století.
Moderní a nebojácný přístup mladé autorky ke hře se slovy dalo vzniknout sbírce "poezie", která vtipně reflektuje v různých textových útvarech současný elektronický svět, životní styly, sociální sítě a mezilidské vztahy.
Zavřeli Magora, zavřeli Čuňase, vstávejte máničky vždyť už je na čase. Ano, to je jeden ještě z předrevolučních textů legendární undegroundové skupiny Hally Belly, která již 30 let brázdí sály a stodolami napříč celou republikou.
Druhá sbírka básní autorky, profesí psycholožky, jejíž psaní dlouho leželo v utajeném šuplíku. Sbírka má 2 části: Ztraceným láskám a Pocta Villonovi - tomu „nejbásnivějšímu ze všech zpustlíků“.
Minimalistické básně Petra Korbeláře inspirované přírodou, vnější i vnitřní krajinou. Autor se věnuje kresbě, fotografii, tisku litografií a hře na klapkodastrovou kytaru se spoluhráčem na bambusovou flétnu Janem Kotulán.
Básnická zpověď zestárlého Pavla Skotáka, hrdiny řady Skarlantových románů, o milostném vztahu s o půl století mladší studentkou, odehrávajícím se v pařížských kulisách.
Kniha poezie od básníka Stanislava Vávry, který v 50. letech spolupracoval s Bohuslavem Hrabalem a Vladimírem Boudníkem a byl členem surrealistické skupiny Libeňští psychici.
Kniha shrnuje básnickou tvorbu Gustava Erharta z let 1968–2014. V první části knihy (I) jsou zařazeny básně publikované v samostatných sbírkách, v druhé části (II) básně z rukopisů a texty publikované mimo samostatné sbírky. Řazení je chronologické.
Autor ve své poezii zachovává svoji typickou říznost a řezavost, jistým překvapením mohou být v tomto sousedství básně blížící se standardní podobě „běžné“ lyriky.
Básnická sbírka uhříněveského autora Davida Růžičky alias Romána Douděry je vnitřně členěna do dvou částí/knih pojmenovaných Douděra a Clair de Lune. Součástí knihy je také CD s nahrávkou autorského čtení z knihy.
Jako návštěvník jsem při mnohých cestách pobýval v Paříži dny, týdny, nejvýše měsíce. Moje svědectví je proto samozřejmě úsečné, neúplné, náhodné, osobní.
Třetí básnická kniha Jana Macháčka. I když, jak podtitul knihy „Deníky z let 2006–2015“ napovídá, nejde o sbírky poezie, ale spíše o osobní výpovědi ve většině případů až „na kost“ autobiografické.
Sbírka textů Milana Špůrka, u níž není jednoznačně možné stanovit, zda jde o experimentální prózu, poezii a nebo poezii v próze, právě proto jsou Řádky noci vzrušující, zneklidňující a poutavé.