Události zachytil vlastním pohledem ve svém deníku Ladislav Preininger, který si po celou dobu psal, a nabízí nám tak pohled na tuto dobu očima přímého účastníka.
Kniha Václavy Jandečkové se vrací do měsíců a let po únoru 1948, aby představila osudy několika z těch mužů a žen, kteří se pustili do nerovného zápasu s komunistickou diktaturou.
Historická práce se věnuje vojenským konfliktům na území Vietnamu v 2. pol. 20. století, které daleko překročily regionální rámec a znamenaly trauma jak pro asijskou, tak pro americkou i evropskou společnost.
Česko-německé nacionální soupeření druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století mělo celou řadu podob. Práce graduje zostřením nacionálních konfrontací ve 30. letech.
Autor si klade za cíl na základě primárních pramenů a dalších zdrojů popsat a zhodnotit vývoj Visegrádské skupiny na pozadí vnitropolitického vývoje členských zemí.
V Rusku a možná po celém světě mezi levicově exponovanými lidmi žije dosud mnoho lidí, kteří jsou ochotni vidět ve Stalinovi architekta socialismu, vítěze nad nacisty a tvůrce sovětského impéria.
Když opouštěly v lednu roku 1826 španělské oddíly svoji poslední pevnost na americkém kontinentě, zůstaly Španělsku na západní hemisféře dvě kolonie – Kuba a Portoriko. Důležitější byla Kuba, jíž Madrid také věnoval větší pozornost.
Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
