Nejprodávanější e-knihy v roce 2017
filosofie

Možnosti a melodie patří k nejzralejším textům otce Jeronýma, mnicha z kláštera Sept-Fons, který v tomto krátkém pojednání o Boží lásce předkládá syntézu celého svého života.

V díle Niklase Luhmanna, myslitele funkcionální sociální teorie a dnes již sociologického klasika, který byl pro svůj široký záběr označován za „Hegela druhé poloviny 20. století“, hraje analýza náboženství stěžejní roli.

Filozofické učení mudrce Lao-c’ je podle některých pramenů staré přibližně dva a půl tisíce let a bývá pokládáno za málo srozumitelné nebo neaktuální.

Jsme plně svobodní, částečně, anebo je naše svoboda jenom zdánlivá, zatímco každý náš čin je okem řetězu příčin a důsledků? Otázka svobodné vůle zaměstnává teology, filozofy, psychology i právníky tisíce let.

Cesta k objevení hloubky a krásy ústřední křesťanské slavnosti.

Zejména studenti humanitních oborů, filozofové a psychoterapeuti jistě ocení novou knihu renomovaného českého autora doc. PhDr. Pavla Hlavinky, Ph.D.

Jak sděluje reprodukce na přebalu, každý, kdo se věnoval filosofickému tázání, se určitým způsobem vyjádřil na tržišti idejí i k tématu náboženství.

Iniciační text o číselných poměrech, lidské tělesnosti a duchu. Úvod do "zednářského" myšlení vycházející z původních principů starých řemesel.

Étienne Balibar (1942), žák Louise Althussera, je jedním z nejvýznamnějších politických myslitelů dneška. Jeho kniha Spinoza a politika (1985) představuje přehledný úvod do filosofie Barucha Spinozy.

Publikace zahrnuje část dosud nepublikovaného spisu Bohuslava Brouka, na němž autor, významný představitel kulturního života třicátých a čtyricátých let, pracoval v letech 1954-1958 a který zamýšlel předložit jako habilitační práci.

V této knize se stýkají dvě samostatné disciplíny, filosofická estetika a filosofická etika.

Studie O filosofii dějin (vydaná anglicky v New Yorku roku 1957 a francouzsky v Paříži roku 1959) je jediný spis, který Jacques Maritain (1882–1973) věnoval výslovně filosofii dějin.

Kniha Žít podle Bible poprvé s Matoušem je souborem zamyšlení pražského kněze Miloše Szabo nad nejrůznějšími aktuálními otázkami dneška.

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.

Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.

Francouzská epistemologie představuje v rámci filosofie vědy zcela svébytnou myšlenkovou linii, k jejímž nejvýznamnějším autorům náleží Gaston Bachelard se svou teorií epistemologických zlomů, Georges Canguilhem se svými dějinami vědeckých pojm, ...

Protestant 10/17 otevírá rozhovor o aktuálních souvislostech české reformace s Richardem F. Vlasákem, skotský reverend John Miller se v kázání vrací ke 100. výročí Balfourovy deklarace, ...

Protestant č. 3/2017 otevírá rozhovor se Štěpánem Hájkem o výjezdním projektu Trojí porce, trojí trefa (kázání + divadlo + kapela). Jan Bierhanzl zdůvodňuje s odkazem na E. Lévinase, proč je bydlení základní lidská potřeba.

Vzestup autoritářské pravice v Polsku vysvětluje v rozhovoru polonista Rudolf Vévoda. Pavel Uhl srovnává reakci soudů v někdejším procesu s Janem Šimsou a současném s Kateřinou Krejčovou.

Listopadový ??Protestant je plný existenciálních témat: o doprovázení umírajících a práci s narkomany vypráví Jiří Krejčí. Petr P. Payne zkoumá, jak hluboký dopad má na vězně studium teologie.