Slavjanofilství je klíčovým hnutím, bez něhož nelze pochopit vývoj ruské kultury v 19. a 20. století ani řadu jevů současného ruského života. Přesto nebo snad právě proto se v literatuře málokde setkáme s jeho konkrétnějším vymezením.
Tato kniha chce přispět k historiografii metafor, ve kterých se přenáší pojmenování pro dílo textové povahy (tabulka, svitek, kodex, kniha, knihovna, báseň, epos, zákoník apod.) na jinou věc, obvykle na svět, přírodu nebo člověka.
Kniha čtenáře uvádí do soudobého politicko--filosofického čtení Pavlových listů, které však představuje kriticky a v kontextu soudobé historiografie a biblistiky.
Předkládaná publikace zahrnuje český překlad a podrobný komentář Eclog i všech dochovaných zlomků Hypotyposes (včetně zlomků dosud nevydaných), jakož i dalších tematicky příbuzných fragmentů Klementova díla.
Maria Teresa Porcile Santiso (1943–2001) vystudovala Institut hebrejské kultury v Montevideu a pobývala v kibucu v Izraeli. Připravovala se na kontemplativní život, ale nakonec žila své povolání mimo řeholi, zasvěcená studiu a ekumenickému dialogu.
Předkládaná monografie zkoumá koncept harmonie u Komenského z trojí časové perspektivy. Jednak sleduje, jak je tato kategorie představena v díle samotného J. A. Komenského, případně v dílech jeho současníků.
Kniha rozhovorů s filosofem Michaelem Hauserem se zabývá závažnými otázkami naší doby, ve které se vyhrocují rozpory současného socioekonomického a kulturního systému.
Ačkoli Arnold rozvíjel ty myšlenkové postupy, které se již ustavily v jeho spisech o vzdělání, o roli kritiky a o studiu keltské literatury, eseje Kultury a anarchie se vyznačují rovněž počátkem něčeho nového.
