V českém překladu předního českého indologa Dr. Dušana Zbavitele se po dlouhých padesáti letech od prvního vydání objevila kniha, která se během půlstoletí stala vůbec nejčtenější knihou o indické duchovní kultuře.
Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
Kniha představuje v jednadvaceti statích některé důležité postavy moderního českého myšlení, přičemž hlavní důraz klade především na filosofy působící od poloviny dvacátého století až do současnosti.
V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
Temperamentní Alberto vydává svědectví o své poněkud klikaté cestě ke kněžství. Vyrůstal na Kubě, v krásné věřící rodině, ale v nepříliš krásném režimu Fidela Castra. Přesto se dostal na medicínu, měl známost a otevírala se před ním slibná budoucnost
Autor popisuje zakotvení papeže Františka v jezuitském řádu a ignaciánské spiritualitě. Jaký je Františkův duchovní styl? Jaký je jeho „způsob jednání“? Jaké jsou principy jeho rozlišování?
