Nejprodávanější hudba v roce 2017
folk a country

Album přináší tradiční lidové písně z Valašska, z moravsko-slovenského pomezí či z dálné Moldávie, ale i novodobé kompozice svého uměleckého vedoucího Janka Rokyty na texty slezského barda Petra Bezruče či Josefa Kaluse.

Další z řady zajímavých koncertních setkání „Merta plus…“ přináší sestřih dvou koncertů s rockovým kytaristou a akordeonistou Václavem Veselým.

Jiří Dědeček zahraje a zazpívá sám, pouze s doprovodem akustické či elektrické kytary, ve dvou případech pak s doprovodem ukulele své notoricky známé písně, ale i ty neznámé.

Vlasta Grycová patří k nejvýznamnějším lidovým zpěvačkám na Moravě. V její kariéře má své místo nejen účinkování se slavným Hradišťanem Jaroslava Staňka, uherskobrodskou cimbálovou muzikou Olšava, ale i dlouholetá spolupráce s Brněnským rozhlasovým orchestrem lidových nástrojů.

Album Darmoděj Jaromíra Nohavici z roku 1995 následuje po velmi úspěšných "Čunících". Opět si sám Jaromír Nohavica složil texty i hudbu, jak jsme zvyklí u předešlých alb.

V pořadí páté album kapely okolo kdysi sólového písničkáře Pepa Lábus & SPOL se jmenuje Délka vteřiny.

Houslistka zlínské Filharmonie Bohuslava Martinů a dlouholetá členka Cimbálové muziky Stanislava Gabriela se pohybuje napříč žánry, s pokorou čerpá z moravské písňové tradice, ale současně suverénně využívá moderní technologie. Na své album Nězachoď slunečko vybírala z lidových písní, které jsou jejímu srdci nejmilejší.

Vladimír Veit patří k písničkářům, kteří od začátku své kariéry zhudebňovali texty našich i světových básníků.

Jak je u skupiny Jablkoň standardem, jde o desku výrazně nadprůměrnou a vůbec ne tak jednoduchou, jak se zdá na první poslech.

Album třiceti písní rozdělených na dvě CD vychází především pro tu část Burianova publika, která má raději tradiční verze písní s klavírním doprovodem, jak je zná z koncertů.

Petr Ulrych, známý bratr známé sestry, se na svém albu představuje nejen jako autor nových písní, ale především jako suverénní interpret. Do projektu, původně zamýšleného jako sólový, autor nakonec přizval svou sestru Hanu (bez jejíchž vokálů si ulrychovské písně stěží lze představit) a také sestavu skupiny Javory Beat.

Album Fuerte obsahuje více rychlejších, až skoro tanečních písniček. Samozřejmě se stále jedná o tvorbu typickou pro BraAgas, výběr lidových písní z Iberie či Balkánu, krajiny, jejichž lidové písně BraAgas tak rádi aranžují.

Brněnští Poletíme? albu Kroskántry v sobě objevují srdce kovboje a svůj originální banjo punk rozšiřují o další styl – country, teda přesněji v podání Poletíme? - kántry.

Druhé autorské album této valašsko-meziříčské zpěvačky, autorky, kytaristky a mandolinistky. CD dokumentuje hudební posun Lucie Redlové jako autorky i interpretky směrem od folkového písničkářství k rockovým kořenům.

Přes překypující barevné aranže Listolet nezapře své folkové kořeny a staví především na síle prostých písniček. Debutové album Listoletu stojí na folkrockovém základu, doplněném o jemnou elektroniku a melodické dechové linky.

Lidová hudba v současné době a bez zbytečného křížení s jinými žánry? Že to jde, a mimořádně kvalitně, bez násilného roubování rockových či dalších trendů, dokazují moravští Bezobratři prolnutím moderního a tradičního přístupu k odkazům lidové hudby. Druhá řadová deska kapely je naplněna především písněmi z moravsko-slovenského pomezí s lidovými baladickými texty.

Skupina Úterý, kterou založil písničkář Jiří Dědeček spolu s mladým baskytaristou Vojtěchem Heřmánkem, vydává po roce své existence první album nazvané "Prší nám do campari".

Debutové album folklór-rockové skupiny, která vás po krátkém poslechu utvrdí v myšlence, že lidová písnička rozhodně nepatří do šuplíku se starými deskami. Koňaboj pro vás vybral moravské a slovenské písničky, které můžete nebo jste mohli slýchat od vašich dědů či babiček, a přešil vám je tak, abyste si k nim mohli vzít třeba i rifle.

Pisničkář Jaromír Nohavica, básnířka Renata Putzlacher, hudebník Tomáš Kočko, režisér Radovan Lipus – čtyři umělci, kteří mají blízký vztah k Těšínskému Slezsku. S herci české a polské scény Těšínského divadla nastudovali hudební představení, jehož základem jsou písničky Jaromíra Nohavici.

Hodovnice je původní staroslovanský název beskydské hory Godula. První a poslední písnička (Hodovnice a Godula) mají proto stejná slova i melodii (i když jde spíše o zaříkávání), rozdíl je v aranžích. Mezi těmito dvěma písničkami zazní devět dalších, které jsou odkazem na staré předkřesťanské zvyky.