Studie O filosofii dějin (vydaná anglicky v New Yorku roku 1957 a francouzsky v Paříži roku 1959) je jediný spis, který Jacques Maritain (1882–1973) věnoval výslovně filosofii dějin.
Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.
Má-li věda za cíl poznání a ovládnutí světa, je umění především prostředkem poznání nás samých. Ba co víc, umožňuje nám nahlédnout, že každé poznání je v nějakém ohledu sebepoznání, jak to explicitně hlásá filosofie německého idealismu.
Francouzská epistemologie představuje v rámci filosofie vědy zcela svébytnou myšlenkovou linii, k jejímž nejvýznamnějším autorům náleží Gaston Bachelard se svou teorií epistemologických zlomů, Georges Canguilhem se svými dějinami vědeckých pojm, ...
Protestant 10/17 otevírá rozhovor o aktuálních souvislostech české reformace s Richardem F. Vlasákem, skotský reverend John Miller se v kázání vrací ke 100. výročí Balfourovy deklarace, ...
Protestant č. 3/2017 otevírá rozhovor se Štěpánem Hájkem o výjezdním projektu Trojí porce, trojí trefa (kázání + divadlo + kapela). Jan Bierhanzl zdůvodňuje s odkazem na E. Lévinase, proč je bydlení základní lidská potřeba.
Vzestup autoritářské pravice v Polsku vysvětluje v rozhovoru polonista Rudolf Vévoda. Pavel Uhl srovnává reakci soudů v někdejším procesu s Janem Šimsou a současném s Kateřinou Krejčovou.
Listopadový ??Protestant je plný existenciálních témat: o doprovázení umírajících a práci s narkomany vypráví Jiří Krejčí. Petr P. Payne zkoumá, jak hluboký dopad má na vězně studium teologie.