Nejprodávanější knihy v roce 2017
společenské vědy

Soubor šestnácti nedávno vzniklých esejistických textů známého spisovatele a badatele nese název prvního z nich, věnovaného mimořádně aktuálnímu tématu: potřebě určité společnosti mít svého nepřítele a utvořit si jeho obraz.

„Člověk - zvíře politické“ je Aristotelův výrok. Nemohl mít ponětí o tom, že se za třiadvacet století budou lidé dívat jiným lidem do hlavy, co se jim tam v průběhu politického rozhodování děje, ani o tom, proč se to děje.

Kniha podává historii Čínské komunistické strany, historii, která mluví o povaze této strany, o tom, jak se postavila proti všem tradičním formám lidské civilizace, a vyjmenovává obrovské zločiny, kterých se dopustila.

Kniha je hlavním shrnujícím výsledkem projektu, jenž zkoumá předsudky v české společnosti.

Regionální analýzy jsou časté. Téměř výhradně jsou to ale dílčí studie. Pokusů o ucelené uchopení obsahu regionů, jejich příznaků a specifik, je jako šafránu.

Publikace propojuje téma moci, medicíny a zdraví, jež studuje v prostředí současného českého zdravotnictví.

Jaký smysl má umění? Proč by společnost měla podporovat tvorbu a recepci uměleckých děl? Tyto dávné otázky filozofů dnes častěji zaznívají z vědeckých pozic.

Populismus se v posledních letech stal jedním z klíčových konceptů politiky. Zejména volby do Evropského parlamentu v květnu 2014 se staly mezníkem, po kterém se z populismu stal skutečný celospolečenský fenomén.

Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce.

Aktuální informace o skutečném životě v islámském světě. Kniha Karimy Bennoune je strhujícím a zároveň potřebným příspěvkem k hlubšímu poznání toho, co se skutečně v nitru islámského světa děje.

Zajímají vás události odehrávající se v posledních letech na Ukrajině a chcete zjistit, co jim předcházelo?

Výstižná a čtivá zpráva o současném úpadku hospodářské nadvlády Západu.

Tato kniha si klade za cíl nejen zprostředkovat složitost, význam a nejednoznačný charakter procesu globalizace, ale i zachytit jeden z možných způsobů, jak můžeme popsat a vysvětlit její průběh i dopad na podobu moderní společnosti.

Kniha v mnohém navazuje na předchozí publikaci o neoliberální governmentalitě, jejíž byl Petr Krčál spoluautorem, a rozvíjí a doplňuje některé její motivy.

Kniha kriticky shrnuje dosavadní přístupy k výzkumu organizovaného zločinu, přičemž formuluje nové pojetí založené na reflexivní sociologii Pierra Bourdieua.

Kniha Věřit v dějiny se zabývá historickým vědomím. Hlavní otázka, kterou si François Hartog klade, zní takto: Jaké je vlastně naše dnešní historické vědomí?

Monografie Vztahy Československa a Maďarska v letech 1918–1939 přehodnocuje vnímání hlavních politických a kulturně-společenských tendencí meziválečných vztahů Československa a Maďarska.

Autor hledá v knize Zmizelá historie odpověď na otázku, proč se z české a slovenské historické paměti vytratilo slovo holocaust.

Komentáře a studie pojednávající o osudech pojmu „světový názor“ v českém prostředí.

Vedle retrospektivního rozboru sociálně-psychologických mechanismů fašismu, jeho zločinů a obrany jeho vězňů a jiných obětí se tato kniha pokouší o „prospektivní“ analýzu současných a potenciálních masových hrůz.