Nejprodávanější tituly v roce 2017
česká společnost a politika

Kniha je zpracovaná ve formě rozhovoru, tedy dialogu, který je prazákladem demokratické společnosti již od časů starého Řecka. Na základě konkrétních postojů rozebírá současnou politickou scénu.

V knize se potkáte s tématy známými z denní publicistiky, jako je například dobrovolný odchod ze života, cit pro spravedlnost, touha po rovnosti, vlastenectví v současném světě, vliv neomarxismu, vyrovnávání se s minulostí i s budoucností.

Kniha pojednává o poválečné umělecké a politické kariéře uznávaných avantgardních divadelníků J. Honzla, J. Frejky a E. F. Buriana.

Text srozumitelnou formou objasňuje málo známé skutečnosti z oblasti veřejné ekonomiky a politiky. Smyslem knihy není jenom osvěta, ale i pokus o prosazení politicko-ekonomických znalostí jako součásti základního vzdělání.

Publikace představuje činnost československého exilu ve Švédském království mezi lety 1945-1989.

Kniha přináší výsledky druhého reprezentativního výzkumu čtenářů a čtení v České republice. Specifickým tématem druhého výzkumu je čtení beletrie a čtení v digitálním prostředí.

Krajní pravice i krajní levice jsou politické směry, kterým je věnována značná mediální i odborná pozornost.

Články literárního teoretika Petra A. Bílka, od roku 2007 pravidelně uveřejňované v kulturním časopise A2, jsou břitkou reflexí dění na naší kulturní, mediální a akademické scéně i vztahu současné společnosti k literatuře a vzdělanosti.

Kniha Jiřího Paroubka možná vyvolá protichůdné reakce. Její autor se v ní však projevuje tak, jak se projevoval a projevuje v našem veřejném dění: jako silná, cílevědomá a v každém ohledu nepřehlédnutelná osobnost české politické scény.

Kniha shrnuje vývojové trendy a změny, které nastaly v naší společnosti na přelomu minulého a současného tisíciletí v různých oblastech a sférách života lidí a to z hlediska různých věkových skupin.

Lidská touha po poznání nedosažitelných a nevysvětlitelných jevů nekončí ani s rozvinutým vědeckým poznáním a představou, že "už vlastně všechno víme". Jedním z prostředků takového poznání může být užívání psychoaktivních látek.

Více jak 175 dokumentů z českých archivů, které ilustrují vývoj státní politiky vůči polské menšině na Těšínsku během prvních poválečných let. Jednalo se období, které má pro dějiny národnostních poměrů na Těšínsku velký význam.

Dokument připomíná některá známá fakta, ale obsahuje i dosud nezveřejněné podrobnosti o tom, jakým způsobem se televizní pracovníci podíleli na informacích o vývoji politických událostí v letech 1968 a 1969.

Monografie se pokouší přispět k diskuzi nad otázkou, jaký mají jednotlivé části veřejnosti vztah k hudbě a jak se tento vztah reálně projevuje v jejich nákupním chování na trzích s hudbou. Děje se tak na základě dat výzkumné povahy.

V pořadí již šestý svazek Edice politických programů zahrnuje základní ideové a programové materiály menších politických stran, které v českém prostředí vznikaly v procesu diferenciace politického stranictví na přelomu 19. a 20. století.

Kniha je cenným příspěvkem k hlubšímu poznání sociálních, kulturních a intelektuálních dějin Hradce Králové. Důraz na téma osobních vzpomínek a memoárů zároveň odpovídá na podněty v současnosti intenzivně rozvíjeného oboru studia paměti.

Kniha se věnuje krajským volbám v roce 2008 z několika pohledů. Kapitoly přibližují předvolební kampaň, pojednávají o volebních výsledcích a nechybí ani reflexe povolebního vyjednávání.

Publikace je určená především studentům humanitních a společenskovědních oborů. Je věnována analýze role náboženství v české společnosti ve 20. a na poč. 21. století a proměnám vztahu české společnosti k tomuto významnému kulturně-společenskému fenoménu.

Kolektivní monografie trojice autorů brněnské Masarykovy univerzity L. Fasory, J. Hanuše a J. Malíře otevírá dosud badatelsky neprozkoumané téma – sekularizaci venkovského prostoru v rámci střední Evropy v 19. století.

Proč je religiozita české společnosti nejnižší v Evropě? Jaký společenský a politický vliv má v České republice katolická církev? Ztratila církev roli morální autority, nebo byla její respektovaná pozice po listopadu 1989 jen historickou výjimkou?