Studie osobitého botanika a etnografa (1882–1944) představuje dobovou sumu vědeckých poznatků o těchto nedostupných a záhadných rostlinách, botanicky určených jako rod Lophophora, i jeho vlastní zkušenosti a přínos světovému výzkumu.
Co předurčuje bakterii, člověka nebo růži k tomu, že rozumí světu? Jak se Homo sapiens proměnil za posledních 40 000 let, biologie donedávna opomíjela.
Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot
(1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně
svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř
stejně kostrbatá jako objekty, jejichž studiem se
proslavil.
Každého člověka, který se zajímá o minerály, nadchne v první řadě jejich neopakovatelná krása! Člověk nemusí být ani žádný vědec či mineralogický odborník, aby poznal, který kámen je krásný, zajímavý či výjimečný.
Devlinova kniha podává přehledný obraz současné matematiky a historického vývoje jejích nejzajímavějších oblastí, zároveň vyzdvihuje její základní rysy, jimiž je jednoduchost, čistota, přesnost a elegance.
Zájemcům o logiku, ať už z řad studentů vyšších ročníků gymnázií, či širší veřejnosti, je určena publikace přibližující základy logiky v její moderní podobě.
Kniha seznamuje čtenáře s jedovatými rostlinami, vyskytujícími se v přírodě u nás i v cizině. Byla napsána pro ty, kteří jedovaté rostliny neznají, chodí kolem nich a mohli by se přiotrávit nebo dokonce zemřít.
Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové.
