V knize Hájkových studií a esejů Západ slunce na moři jsou shrnuty texty z různých dob, většinou publikované v českých a zahraničních odborných periodikách nebo z pozůstalosti badatele.
František z Assisi napsal Hymnus na slunce v roce 1225. Je to jedna z nejkrásnějších modliteb - óda na Stvořitele. Bratr Benno využívá tuto bratrskou spiritualitu, cítí se svázán s lidmi, se zvířaty a rostlinami i se silami přírody.
Spis vydaný poprvé v roce 1758 vzbudil velký ohlas a přispěl k definitivnímu rozchodu Rousseaua s osvícenci, jejichž odpůrci pak dílo často využívali v polemické argumentaci.
Řecké slovo fysis, obvykle překládané ve významech „příroda“ nebo „přirozenost“, se pro nás stalo jedním z určujících rysů archaické filosofie, která je tradicí pochopena zejména jako „zkoumání přírody“...
V návaznosti na teorie postmoderny jako syntézy moderního s premoderním vidí autor knihy příležitost obnovit teologii postkritickou syntézou klasických a moderních zdrojů a dokládá možnosti tohoto pojetí na příkladu obnoveného přístupu k Písmu svatému.
