Známe to všechny! Každý den přicházejí situace, na které bychom měly pohotově zareagovat, ale vhodná odpověď nás napadne až o tři hodiny později. A tak jen mlčíme a jsme naštvané, nebo naopak odpovídáme moc zbrkle.
Víme toho o sobě díky všudypřítomné psychologii víc? Slyšeli jste už, že hmotné statky se štěstím nesouvisejí? Nebo že děti, které mají ve čtyřech letech sebedisciplínu, budou v životě úspěšnější?
Čas běží a autor, který před deseti roky vydal svoji úspěšnou publikaci Třicet případů aneb malé, bílé, kulaté, končí svoji lékařskou praxi, aby se mohl věnovat jinému poslání. Především kněžskému.
Jednou kolem finského psychoterapeuta Bena Furmana projel motocyklista, který měl na předním skle anglický nápis „Nikdy není pozdě na šťastné dětství“. Snaha této větě porozumět se Furmanovi stala impulzem k napsání knihy.
Průvodce na cestě těžkými životními zkouškami, které Thomas Moore chápe jako obdobím šance a výzvy k obnovení vlastního života, k uvědomění si toho podstatného a k péči o vlastní duši.
Alfred A. Tomatis (1920-2001) byl světoznámým lékařem, odborníkem na v oblasti ušního, nosního a krčního lékařství a badatelem v oblasti akustiky. Je autorem alternativního lékařského postupu založeného na slyšení a poslouchání.
Dodnes vysoce uznávanou prací amerického psychoanalytika rakouského původu Bruna Bettelheima se stala jeho kniha Za tajemstvím pohádek. V ní autor tvrdí, že je nezbytné, aby se děti v raném věku setkávaly se světem klasických pohádek.
Příběh lidského těla brilantně osvětluje transformace, které přispěly ke klíčovým adaptacím těla: osvojení chůze po dvou; přechod na jinou než ovocnou stravu; opatřování potravy lovem a sběrem.