Nejprodávanější tituly v roce 2018
regionální literatura

Ve dnech 5.-10. května 1945 prožívali obyvatelé České Skalice chvíle plné napětí, nadějí, ale i obav z posledních válečných událostí. Městem procházely proudy německých uprchlíků ze Slezska a německých branných sil prchajících před Rudou armádou.

Malostranský hřbitov je souborem hrobů s překrásnými náhrobky od předních sochařů i prostými deskami. Kniha zasvěceně popisuje jednotlivé typy náhrobků a křížů a výčet jejich zhotovitelů, například umělecký vývoj sochařské rodiny Platzerů.

Reprezentační publikace známého pardubického fotografa Josefa Pírka, který zachycoval město i jeho život na svých skvělých fotografiích od 90. let 19. století do 30. let 20. století.

Rázovité vyprávění výboru z díla skrovenského kronikáře a lidového vypravěče Františka Malátka nazvané Pod Převrátí oslovuje nejen dříve narozené čtenáře, ale svým gradujícím dějem i zájemce o historii a pověsti v lidovém podání z řad mladší generace

Nymburský spisovatel, publicista a znalec historie regionu středního Polabí Jan Řehounek se vydal podél toku Labe z Kolína do Mělníka, aby vám – čtenářům – zprostředkoval a přiblížil krásy tohoto „zlatého pruhu české země“.

Jedná se o druhé vydání úspěšné knihy z roku 1992, doplněné o nejdůležitější události, jež se od tohoto roku odehrály.

Kniha „Místopis Novohradska“ přibližuje zájemcům o oblast historii jednotlivých míst bývalého novohradského okresu a přilehlých Novohradských hor. V úvodu se lze seznámit za pomoci úvodu se stručnými dějinami celého Novohradska.

Jedním z přírodních prvků, které se významně podílejí na utváření městského prostředí Prahy, jsou dřeviny. Kniha se zabývá systematickým popisem památných a významných stromů na území hlavního města.

Kniha mapuje místa se 77 slunečními hodinami v Královéhradeckém kraji, v závěru jsou též nezajímavější sluneční hodiny z celé republiky. Výpravná barevná publikace s cca 200 fotografiemi.

Kniha přispívá k hlubšímu poznání procesu utváření nové společnosti v pohraničí českých zemí na příkladu Zábřežska a Šumperska v letech 1945 až 1960. Zaměřuje se na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce.