Kniha se zaměřuje na významné publicistické žánry tohoto období (např. komentář, úvodník, fejeton, sloupek, reportáž, recenze) a sleduje i literární časopisy té doby.
Během druhé světové války se stal Londýn nejen terčem německých náletů a cílem pro tisíce uprchlíků z kontinentu, ale proměnil se též v útočiště řady politických reprezentací z kontinentální Evropy.
Na přelomu 14. a 15. století se v Praze zrodila hereze, která svou silou pozdvihla celou zemi. Z věrnosti k svému mluvčímu mistru Janu Husovi Čechy přervaly pouta s koncilem i císařem, kteří jej vydali světské moci k upálení na hranici.
Kritické projevy 14 (Dodatky z let 1898–1937) zahrnují veškeré nebeletristické texty, které chybějí v předchozích třinácti svazcích Souboru díla F. X. Šaldy z let 1949–1963 a jsou rozptýleny v dobových periodikách.
Předkládané číslo Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity.
Stopováním geneze historického povědomí a kulturní paměti v této knize František Graus předběhl dnes velmi moderní bádání o místech paměti a politice paměti.
Americký investigativní novinář Steven Lee Myers přináší barvitý obraz muže, který se z řadového agenta KGB vyšvihl až na vrchol vládní pyramidy – stal se ruským prezidentem.
První číslo 30. ročníku Numismatického sborníku je věnováno pětistému výročí úmrtí českého krále Vladislava II. Jagellonského. Z toho důvodu bylo do sborníku zařazeno celkem 13 studií s tématikou jagellonského období.
Komunistická strana završovala v poválečném období hned dvojí transformační proces. Z úzké disciplinované sekty třicátých let se stávala masovou stranou se statisíci nových členů.
