Snad je to náhoda, že Čtvrtý mandel sonetů Miloně Čepelky vychází v době, kdy ovocné stromy ztrácejí svou okvětní krásu. Ale existují vůbec náhody? A není to tak, že když něco půvabného odchází, jiné zase vstupuje na scénu?
Třetí autorova básnická sbírka je velmi ovlivněna autorovým dětstvím, vzpomínkami a pocity z jeho rodiště Chomutova a jeho blízkého okolí. Intimními básněmi se prolínají autentické osudy obyčejných lidí i obrazy míst..
Básně a písňové texty z let 1967 – 2017, obsažené v této knize jsou výborem z celoživotní tvorby Zdeňka Šimanovského. Některé z nich jsou zde otištěny poprvé, jiné byly již dříve publikovány ve sbornících, časopisech a různých výborech.
Sbírka CHOZENÍ PO ALENKÁCH je dalším krokem v koncíznosti autorových myšlenek a v důraznosti básnických point. Opět zde nechybí humor, bourání sebeklamů a ironická metafora… Možná se objeví i světlo na konci velvetového tunelu… Kdo ví…
Jindřich Jinoch příchází po pěti letech s novou knihou, o jejíž grafickou podobu se postaral Lukáš Bartoň. Jinochova druhá kniha má pramálo společného s debutem Maják a sirény. Básně jsou výrazně civilnější, přednost dostal volný verš.
Nesmysl provází člověka odjakživa. V životě, v kultuře, ve společnosti, v politice. V literatuře, zejména v poezii, ať té domácí, nebo překladové, má velmi pěknou a bohatou tradici, kterou není na škodu čas od času připomenout.