Trojice renomovaných autorů přibližuje úctu ke sv. Lazaru ve středověkém Českém království. Ikonografický úvod je v české literatuře vůbec prvním podrobným popisem barvitého světa zobrazování tohoto světce.
Václav Koranda mladší (1425—1519) byl představitelem třetí generace českých utrakvistů. Byl univerzitním mistrem, církevním úředníkem a autorem mnoha polemických spisů.
Pravděpodobně nenalezneme v novodobých českých vojenských dějinách frekventovanější téma než problematiku branné pohotovosti státu na podzim 1938 a kapitulaci československé politické reprezentace.
Většina prací věnovaných německým obyvatelům českých zemí se soustředí na meziválečné období, na druhou světovou válku a následné nucené vysídlení Němců. Na rozdíl od nich se kniha Piotra Majewského zabývá také kořeny těchto událostí.
Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury.
V této sbírce 31 dějepisných fejetonů autorka uvolněně mapuje českou historii od Cyrila a Metoděje až po „starého Procházku“ císaře Františka Josefa I.
Rozsáhlá práce, lakonicky nazvaná Svatý Ludvík, je považována za jednu z nejlepších biografií středověkých panovníků. Francouzský král je v ní nazírán jako osobnost, jež výrazným způsobem ovlivnila evropské dějiny druhé poloviny 13. století.
V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: "Ať žije republika!"
Publikace obsahuje 150 fotografií 27 předních českých autorů z bouřlivých lednových dnů roku 1969, které následovaly v Praze po sebeupálení Jana Palacha až do jeho mohutného manifestačního pohřbu.
