Vítězslava Kaprálová (24.1.1915 – 16.6.1940) je výjimečná skladatelská osobnost české hudby první poloviny 20. století, doby tvůrčích hledání v technice hudebního vyjadřování a ve vytváření základů nové hudby.
Kniha obsahuje 216 Aljechinových partií z let 1938 - 1946. Většina partií je komentovaných, z toho 49 Aljechinem. Kniha obsahuje také 23 partií ze simultánek, které jsou knižně publikovány poprvé.
Kniha vychází u příležitosti 150. výročí založení Gymnázia Jana Valeriána Jirsíka v Českých Budějovicích.
Krátkými životopisnými medailonky jsou v ní představeni vybraní význační absolventi, kteří na tomto ústavu odmaturovali.
Knížka nabízí 32 portrétů osobností Brna, rodáků či příchozích, kterým se město stalo místem trvalého pobytu a srdeční záležitostí. Stali se brněnskými patrioty, každý z nich se zapsal do dění, dnes již historie Brna.
Kniha je mozaikou leteckých životních příběhů pilotů, techniků a vůbec lidí od letectva, které osud zavál do Košic. Pro nekteré to byla jen krátká epizoda, ale jsou i tací, kteří létání v Košicích obětovali celý život.
Autorka se ve své práci věnuje umělecké činnosti divadelního režiséra Karla Nováka (1916–1968), jehož tvorba zůstala neprávem opomenuta v kontextu tvorby režisérů 50. a 60. let 20. století v Československu (např. O. Krejča, A. Radok nebo O. Ornest).
