Chronologický tok vyprávění přerušují dvě intermezza – jedním z nich jsou kratší samizdatové texty odkrývající některé absurdity komunistického režimu, druhé je humorně laděný popis chodu domácnosti jeho dcery Milany a jejích deseti dětí.
Mária Janšáková mala z ľudáckeho hľadiska priam vzorový životopis. Bola Slovenka, katolíčka, starostlivá matka a svoje nadpriemerné vzdelanie využívala na podporu manželovej kariéry a pri sociálnej a osvetovej činnosti.
kušení cestovatelé a spisovatelé Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý dostáli v knize Místa zrychleného tepu předsevzetí odkrývat zejména onu „skrytou krásu“.
Je to 124 let od chvíle, kdy ve vydavatelství J. D. Vilímka v Praze vyšla poprvé knížka Aloise Jiráska Staré pověsti české. Její vydávání se pak z různých důvodů opakovalo, obsah příběhů se však neměnil.
Raskovice. Místo, kde čas ubíhá líným tempem poklidného maloměsta. Místo, kde byste mohli žít. Monika Kloučková dostává příležitost učit na zdejší základní škole a společně s přítelem vyhlíží novou životní kapitolu.
Pohádky oživují věci v bytě, nejen nábytek, ale i bačkory, boty, nádobí apod., jednak popisují život v lese, hlavně houby, lesní zvířata, nebo ukazují dětem život zvířat a rostlin na zahradě a na louce.
Hořká rozlučka s panenstvím čeká každou nevěstu panství, kde se usadil zlý a odpudivý Ferdinand Karabica. Nový pán hodlá uplatňovat právo první noci. Ženy nesou svůj osud rozdílně. Některá se s rozkazem smíří, jiná volí tragický konec.