Křesťanství je největší světové náboženství. Jeho dějiny byly sepsány již mnohokrát, často však byla přehlížena skutečně globální podstata tohoto náboženství, neboť bylo vyzdvihováno především křesťanství v Evropě a v Novém světě.
Metafyzickému myšlení Tomáše Akvinského byla v posledních desetiletích věnována značná pozornost. Přesto dosud zůstávají některá významná témata stranou patřičné pozornosti.
Možné světy v humanitních vědách, v umění a v přírodních vědách shrnují materiály z 65. Nobelova sympozia, které se konalo 11.-15. srpna 1986 v Lidingö u Stockholmu.
Studie je příspěvkem k vyjasnění Heideggerova pojetí metafysiky jako „dějin bytí“ (Geschichte des Seins), a to na základě jednoho z jeho „vůdčích“ slov (Leitworte), totiž prostřednictvím titulu „der Anfang“ – počátek.
Náboženské otázky jsou dnes tématem, odsouvaným mnohdy někam dozadu, za naléhavé
potřeby všedních dní. A přitom je tomu přesně naopak: ony jsou vlastně těmi prvními a právě
od nich se - někdy podvědomě - odvíjí obraz světa.
V knize lze nalézt kapitoly o způsobech měření religiozity, o úspěšnosti předávání náboženství v současné rodině, o toleranci mezi věřícími, o religiozitě facebooku, či o tom, zda je možné věřící považovat za šťastnější.
Tato kniha, která představuje impresionistické dějiny západní duchovní tradice, kráčí po stopách těch, kteří se od antického Řecka do současnosti pokoušeli poznat svět a sebe sama.
Naše intelektuální vědomí musí učinit rozhodný krok k vnímání duchovní reality. Kniha podává srozumitelný návod, jak takové intuitivní vědomí rozvíjet a položit tím základy skutečně lidské společnosti.
