Oblíbená sympatická postava sázavského světce k sobě stále přitahuje zájem české společnosti, věřící i nevěřící. Svatý Prokop je v chápání českého člověka přímo vzorem svatosti.
Rozsáhlá monografie představuje tři stěžejní témata myšlenkového odkazu Moše ben Majmona (lat. Maimonides, 1138–1204): řecko-arabskou filozofii, náboženské právo judaismu a hippokratovsko-galénovskou medicínu.
Studie O filosofii dějin (vydaná anglicky v New Yorku roku 1957 a francouzsky v Paříži roku 1959) je jediný spis, který Jacques Maritain (1882–1973) věnoval výslovně filosofii dějin.
Jaká duše, takový život, taková obec – tato klíčová premisa se vrací v řadě variací v celém Platónově díle, v němž neustále připomíná původní sepětí filosofické teorie s pestrým živlem praktických záležitostí.
Předkládaná kniha sleduje základní filosofické koncepce obrazotvornosti či představivosti od Platóna a Aristotela po současnou fenomenologii a filosofii mysli.
Monografie Patočkovy interpretace literatury se zabývá okruhem textů Jana Patočky, v nichž se jejich autor věnuje rozborům literárních látek a úvahám o literatuře, spisovatelích a spisovatelství.
Kniha a CD - Zpívá nevěsta, duše, Maria, Magdaléna, Jan, Jidáš, slavík, kuřátko a ovečka. / M. C. Putna, David Cizner a Musica Fresca, Irena Troupová jako host.
Obraz života jako cesty je pravděpodobně jedním z nejpopulárnějších obrazů světové literatury. Různé cesty vedou k různým cílům - a cesty mysli jsou právě tak skutečné jako cesty těla.
Rozjímání kardinála Charlese Journeta (1891-1975) nad vykoupením se odvíjí mezi dvěma silnými póly: tajemstvím zla a tajemstvím Božího milosrdenství. Neustále se ocitáme tváří v tvář novým podobám zla, což představuje náročnou duchovní zkoušku.
Předkládaná kniha nabízí poněkud netradiční pohled na filosofii Edmunda Husserla. Jejím cílem je ukázat, jak se Husserlova fenomenologie rodí a rozvíjí v překvapivě úzké vazbě na tázání po povaze a podstatě znaku, jazykového výrazu a významu.
