Hlavním hrdinou monografie je ruský misionář Stěfan Permský tak, jak jej líčí obšírná legenda sepsaná na přelomu 14. a 15. století Jepifanijem Moudrým.
Seriózní a erudovaná práce italské historičky a archivářky Tajných vatikánských archivů. Přichází s teorií, že templáři mezi svými střeženými poklady po jistou dobu vlastnili i Kristovo pohřební roucho, známé též jako Turínské plátno.
Autor Kroniky byl královským úředníkem a archivářem. Měl tudíž přístup k důležitým pramenům, díky čemuž je jeho dílo spolehlivým zdrojem informací o dějinách portugalského království ve 2. polovině 14. století.
Na přelomu 14. a 15. století přeložil nejvýznamnější český literát středověku Tomáš ze Štítného do staročeštiny tehdy velmi aktuální vize svaté Brigity Švédské (1303-1373). Předkládány jsou dvě verze tohoto překladu.
Kniha je autobiografií nejvýznamnějšího ruského medievalisty 20. století, v níž autor velmi kritickým způsobem mapuje ovzduší intelektuálního života v sovětském Rusku.
Další výbor středověkých hebrejských cestopisů navazuje na už vydaný svazek Dva středověké hebrejské cestopisy. Do nového výboru bylo zařazeno osm kratších cestopisů (Ovadja, Mešulam z Volterry, Meir Latif aj.).
