Nejprodávanější Kniha - leden 2019
osobnosti a osudy

O svém kostrbatém životě a lidech zajímavých i zlých vypráví výtvarník, textař, enfant terrible českého folku, písničkář i rocker, zakladatel a dosud frontman kapely Extempore, která se v 70. letech snažila posunout český rock trochu - jinam.

První biografie české spisovatelky Jany Krejcarové-Černé, dcery novinářky MIleny Jesenské a architekta Jaromíra Krejcara. Autorka čerpala z archivů, dopisů, osobních rozhovorů, ale i z policejních spisů nebo dokumentů z psychiatrických léčeben.

Autobiografická kniha Thierryho Bizota, známého televizního producenta, vypráví s notnou dávkou sebeironie o znovuobjevení křesťanské víry, které nastane, když to nejméně čeká – uprostřed krize středního věku.

V této nádherně ilustrované knize najdete 15 velkých dvoustránkových obrazů složitých a kouzelných bludišť. Vydejte se na cestu tímto fantastickým světem podzemních měst, horkovzdušných balónů, vesnic postavených na stromech a strašidelných domů.

Druhé české vydání vrcholného díla jednoho z nejvýznamnějších polských prozaiků a dramatiků 20. století.

Bývalí členové legendárních Doors se na stará kolena rozhádali. A to tak, že roztržku mezi nimi musel řešit soud. Samozřejmě, že šlo o peníze, ale nejen o ně, významnou roli v jejich sporu hrály zejména práva na používání jména původního jména kapely

První ředitel Národního divadla František Adolf Šubert (1849–1915), člověk mimořádně aktivní a zasloužilý hned v několika ohledech, dosud neměl žádnou vydanou monografii.

Výběrová edice dokumentů Edvard Beneš, Německo a Němci III je v pořadí třetím dílem projektu, jehož záměrem je zdokumentovat vývoj Benešových názorů na problematiku Němců v Československu, na jeho vztah k Německu, Rakousku.

Ukázky z nedávno objevené korespondence manželů Himmlerových doplněné záznamy z kapesního kalendáře Heinricha Himmlera a z deníků jeho ženy a dcery. Zdánlivě nevinné dopisy mají výjimečnou historickou hodnotu.

Román faktu renomované německé autorky líčí události a osudy lidí žijících poblíž hranic s Rakouskem, ve vesničkách v okolí Brna, v místech, která se na samém konci války stala dějištěm krutých a násilných bojů mezi Čechy, Němci a Rusy.