V knize se jedinečným způsobem spojují filozofické reflexe (nejen) české politiky s osobním svědectvím o událostech a kauzách, jichž byl autor sám svědkem či aktérem.
Výběr z esejí, které Pamuk napsal v průběhu necelých třiceti let, má jako ústřední témata dvě autorovy největší vášně: knihy a Istanbul. Sbírka je koláží jazykově i stylově vybroušených textů.
Mojmír Grygar v esejistických úvahách o válce jako zvláštním společenském fenoménu se pokouší odpovědět na palčivé otázky, které dnes zaměstnávají veřejnost na celém světě.
Proslovy, které uvádějí nově jmenovaného člena do Francouzské akademie, mají úctyhodnou tradici dobrých tří set osmdesáti let. Jde o žánr dvou přednášek, jejichž smyslem je laudatio, chvála konkrétní osobnosti.
V knize se Theoreau věnuje úvahám o nejrůznějších věcech: o roli náboženství v tehdejším světě, o historii krajiny před osídlením osadníky z Evropy či významu poezie pro americkou kulturu.
Mojmír Grygar v esejistické studii o Picassově malířském a výtvarném díle polemizuje s autory, kteří do té míry zdůrazňují proměnlivé peripetie jeho životopisu, že jim podřizují i vznik a proměny malířova mnohotvárného díla.
Sbírka poetických esejí Jana Laciny, mající vztah především k oblasti Českomoravské vrchoviny. Pěším toulkám a umění ponořit se do krajiny se autor naučil už v dětství od svého otce. Od té doby všude a ve všem hledá kousíček osvěžující modré.
Autor bestselleru Gottland, novinář Mariusz Szczygieł vybral podle svých slov „nejzajímavější, nejkontroverznější a nejznámější polské reportáže napsané po pádu komunismu“.
