Podkladem komentářů Květoslava Minaříka v Mahájánských textech je Hlas ticha. Helena Petrovna Blavacká (1831-1891), zakladatelka Theosofické společnosti, jej podle svých slov vybrala z Knihy zlatých předpisů.
Autor, překladatel Koránu do španělštiny, se zaměřuje na obohacování evropské vzdělanosti arabským světem a dokládá, že arabská odborná literatura byla nejen prostředníkem zejména řeckého dědictví, ale sama je také obohacovala a rozvíjela.
Jak je to vlastně s Biblí: Kdo napsal tento první světový bestseller? Jaký význam má Starý zákon - pro křesťany a pro židy? O čem pojednává Nový zákon? Právě tady najdete jasný přehled a přesné informace o nejnovějších výsledcích bádání.
Tematicky uspořádaný soubor duchovních statí, pojednání a reflexí autora z let 2008 – 2009. O cestě jógy, o mém setkání s Mistrem a obyčejném životě, který se mi stal dharmou...
Jsme plně svobodní, částečně, anebo je naše svoboda jenom zdánlivá, zatímco každý náš čin je okem řetězu příčin a důsledků? Otázka svobodné vůle zaměstnává teology, filozofy, psychology i právníky tisíce let.
„Otci jógy” Pataňdžalimu bývá připisována nejstarší klasická učebnice jógy z doby asi 200 let př. Kr., zvaná „Jógasútra”. Je zpracována do dvou set stručných aforismů ve čtyřech kapitolách.
Dílo Alexandry David-Neelové (1868-1969), vynikající znalkyně tibetského náboženství a filozofie, je u nás už několik desetiletí známo z úspěšných vydání několika jejích prací.
Kniha uvádí čtenáře do duchovního života na základě životních zkušeností. Přímá Stezka se nazývá proto, že učí své čtenáře jak se vyhnout oklikám na cestě k dokonalosti a dosáhnout cíle přímo.