Antologie je tematicky členěna do čtyř oddílů (Paměť a společnost, Paměť a trauma, Paměť a mediální perspektiva, Politika paměti) a uzavírá ji záznam diskuse významných vědců pod názvem Roztříštěnost a spása.
Kniha byla napsána s cílem pomoci Evropanům v uskutečnění dialogu s muslimy. Její autor si klade za cíl pochopení muslimské mentality a názorně popisuje, jakých věcí se v dialogu raději vyvarovat.
Publikace analyzuje počátky vzdělávání učitelů nižších škol v zemích habsburské monarchie na konci 18. století a v první polovině 19. století a v oblastech jihovýchodní Evropy v 19. století.
Výbor fejetonů,novinových článků, úvah a drobných próz,
v nichž se opět zrcadlí pohnuté osudy autorky
i jejích současníků a především krásná i šílená tvář minulého století.
Michael Morris vysvětluje praktické způsoby,
kterými se dá přispívat k dobru Země a lidstva i co může člověk udělat pro své zdraví,
spokojenost a seberealizaci. Čtenář najde v knize alternativní řešení v hospodářství,
finančnictví i vzdělávání.
Bronislav Ostřanský, sleduje současnou kontroverzní polemiku o islámu a rozborem vybraných „strašáků“ by chtěl přispět k lepšímu chápání islámu a muslimů.
Tato kniha vyjmenovává bezpečnostní rizika a nebezpečí hrozící uživatelům internetu a smartphonů, současně však poskynuje instrukce, jak se jim vyhnout.
Dějiny amerického národa v Johnsonově podání jsou o to dramatičtější, že se v nich anglický historik pokouší postihnout zápas o charakter a smysl americké kultury.
Základním cílem monografie je analyzovat význam a důsledky proměn diskursu demokratizace a lidských práv pro současné sociopolitické procesy, a to s přihlédnutím a důrazem na realitu střední Evropy.
Jan Keller sleduje politické dění velmi pečlivě a soustavně, vyslovuje se bez prodlení a bez servítků. Píše komentáře, jako se jiní věnují osobním deníkům. Rozdíl je v tom, že Keller se nezabývá sebou, ale jde mu o společnost.
