Monografie o Vilému Flusserovi, který patří mezi
nejvýznamnější filozofy 2. poloviny 20. století,
se zabývá nejen osudem tohoto českého rodáka
a zároveň světoobčana, který prožil většinu života
v Brazílii a také ve Francii či v Německu.
Předložená práce pojednává o osobnosti církevního historika a
představiteli františkánského řádu Janu Kapistránovi Vyskočilovi (1886
–1956), který působil celkem čtyřikrát jako provinciál českomoravské
františkánské provincie.
Paměti břevnovského opata Anastáze Opaska (1913-1999), kněze, básníka, duchovního průvodce mnoha osobností česká kultury a jedné z nejvýznamnějších osobností české katolické církve druhé poloviny 20. století.
Monografie je prvním uceleným představením Zdeňka Bonaventury Bouše OFM (1918-2002), jednoho z nejpozoruhodnějších českých teologů druhé poloviny 20. století.
Deníky významného českého hebraisty, evangelického teologa, religionisty a básníka z let 1982–85 přinášejí mimořádně cenné svědectví jak o životě české inteligence v časech normalizace, tak o osobních dramatech svého autora.
Vážná i humorná výpověď o hledání obyčejného člověka, který touží po přesahu. Zároveň je tato výpověď o osobní cestě kombinována, pro radost a zasmání, s řadou trapasů, které se přihodily autorovi i řadě známých osobností.
V tomto dílu Františkánských pramenů se setkáváme s životopisy sv. Františka, jež vznikaly v období od výzvy generálního ministra Crescencia z Jesi, až do generální kapituly z roku 1260, která se rozhodla "udělat pořádek" ve Františkově hagiografii.
Řeholní život v sázavském klášteře byl obnoven v roce 1622 a opatem byl za dramatických okolností zvolen Siard Falko. Toto období působivě zachytil ve svém textu opat Bohumil Vít Tajovský.
Články v této knize vám představí člověka, který byl ve své vlastní době ceněn i pronásledován, protože v praxi aplikoval mocné hodnoty Univerzálního bratrstva.
