Nejprodávanější Kniha - říjen 2019
filosofie

Slavná kniha psychologa M. Scotta Pecka, autora známých titulů Nevyšlapanou cestou, Postel u okna či V jiném rytmu, obrací svou pozornost k jednomu z největších témat lidského života – k otázce zla.

Mahájánový buddhismus se od chvíle svého vzniku ve starověké Indii rozšířil po celé Asii a v Tibetu a východní Asii se stal převažující formou religiozity. V průběhu posledních pětadvaceti let zájem obyvatel Západu o mahájánu výrazně vzrostl, což se

Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné.

Kniha předkládá filosofické veřejnosti samostatný a svébytný koncept fenomenologické ontologie, který vyrůstá především z filosofie Jana Patočky, je však poučen i širším historickým vývojem fenomenologie.

Rozdíl mezi starověkou a středověkou filosofií a filosofií po Descartovi bývá obvykle spatřován v tom, že ve starověké a středověké filosofii nenajdeme pojem, který by přesně odpovídal našemu pojmu vědomí. Tento náhled je ovšem správný jen částečně.

Kniha proslulého židovského filosofa Martina Bubera (1878–1965) Příběhy rabiho Nachmana vyšla poprvé v r. 1906. Jde o výběr výroků a tvůrčí převyprávění části příběhů z původní textové sbírky Sipurej ma‘asijot, tradující výroky, příběhy a pohádky.

Monografie Stvoření, nebo příroda? je badatelskou sondou do intelektuálních dějin evropské kultury v oblasti výkladu přírody.

Hlavním cílem spisu je pojednat o tom, jak válku vést úspěšně, pokud k ní už dojde, a protože klíč k úspěchu spočívá v přístupu křesťanstva k víře a morálce, je do textu umně zakomponován i výklad Žalmu 28.

První vydání dosud nepublikovaných textů Františka Bardona, vycházející k 60. výročí jeho úmrtí. Tyto texty byly původně určeny pouze jeho nejbližším žákům, sdružených v tzv. Kruhu světla. Představují velmi mocné klíče ke skrytým silám člověka.

Ne vždy je dobře rozuměno rozdílům ve filosofii Martina Heideggera před a po obratu (die Kehre) v jeho myšlení, a to včetně proměny chápání klíčového pojmu „das Dasein“ (pobyt) či užití pojmů nových, jako „das Ereignis“ nebo „das Gestell“.