Jak se dnes studuje je asi nejpřístupnější text neapolského filosofa Giambattisty Vica (1668–1744). Vico zde přehledně srovnává moderní přístup ke studiu s antickým vzděláváním na příkladech různých disciplín.
Kniha filozofa, literárního teoretika a překladatele Josefa Fulky interpretuje některé - zejména filosofické - texty, jež tím nebo oním způsobem tematizují otázku gesta a znakového jazyka.
Tato kniha je čtvrtou z 13-ti dílné série knih Sergeje N. Lazareva Diagnostika karmy. V denníkové formě a za použití příkladů ze své léčitelské praxe zde S .N. Lazarev pokračuje v popisu svého odhalování vesmírných zákonů.
Láska je podstata Boží, jak zvěstují hlavní světová náboženství, nejzřetelněji pak křesťanství, kde je láska zosobněna ve Vykupiteli Ježíši Kristu. A jako podstata Boží je láska také základem lidského bytí.
Kniha na základě studia pramenů a v celosvětovém kontextu života církve představuje české liturgické hnutí, jak se formovalo od 19. století, jakými proměnami procházelo i jeho završení v pokoncilní církvi.
Na formování pojetí mesiáše a vykoupení v judaismu se podle G. Scholema (1897–1982) podílely zejména restorativní a utopické proudy, které dále přetvářely staré dědictví apokalyptiky.
Jak může přežít řeholnice v pasťáku? Jak se ošetřuje prezident? Jak hovořit o víře v dnešní době? Jaké to bylo, vstoupit za komunistů do tajné řehole? Může řeholní sestra sledovat MS v hokeji, pít pivo a být aktivní na Facebooku?
Autor popisuje zakotvení papeže Františka v jezuitském řádu a ignaciánské spiritualitě. Jaký je Františkův duchovní styl? Jaký je jeho „způsob jednání“? Jaké jsou principy jeho rozlišování?
