Do jaké míry umí živé organismy ovlivňovat samy sebe a své okolí? Anton Markoš přibližuje, jak se na tuto otázku i díky novým výzkumným možnostem dívají současní biologové.
Studie osobitého botanika a etnografa (1882–1944) představuje dobovou sumu vědeckých poznatků o těchto nedostupných a záhadných rostlinách, botanicky určených jako rod Lophophora, i jeho vlastní zkušenosti a přínos světovému výzkumu.
Publikace Sny o mnohosti světů srovnává obraz vesmíru v díle jezuitského polyhistora Athanasia Kirchera (1602–1680) Itinerarium extaticum (1656) a jednoho ze zakladatelů Royal Society Johna Wilkinse (1614–1672) The Discovery of a World in the Moon.
Nekonečno, prostor a dimenze zdánlivě patří do matematiky od samého jejího počátku. Přesto se jich matematika chopila až na konci 19. století a teprve od 20. století jim věnuje samostatnou disciplínu – obecnou (množinovou) topologii.
Co předurčuje bakterii, člověka nebo růži k tomu, že rozumí světu? Jak se Homo sapiens proměnil za posledních 40 000 let, biologie donedávna opomíjela.
Každého člověka, který se zajímá o minerály, nadchne v první řadě jejich neopakovatelná krása! Člověk nemusí být ani žádný vědec či mineralogický odborník, aby poznal, který kámen je krásný, zajímavý či výjimečný.
Motýlů žije odhadem na Zemi kolem 200 000 druhů, ale zatím jich bylo popsáno jenom 120 000 druhů. Ostatní čekají na své objevitele, dočkají-li se vůbec.
Geometrie, aritmetika, hudba a kosmologie - čtvero velkých svobodných umění. Tvoří zárodek základních univerzálních jazyků a nalézáme je prakticky ve všech známých kulturách.
