Nejprodávanější tituly - prosinec 2019
dle období

Fakta, vyšetřování, policejní a soudní protokoly, fotografie. Kniha se zabývá tzv. národním soudem z léta roku 1872, kdy byl spisovatel a libretista Prodané nevěsty Karel Sabina odhalen jako konfident pražského policejního ředitelství.

„Oděské předmostí“ je pokračováním knihy „Psáno na tanku“. Autor zde vypravuje o téměř sedmdesátidenní obraně města Oděsy u jehož bran byla svedena jedna z prvních bitev druhé světové války, která rozbila mýtus o bleskovém obsazení Sovětského svazu.

Známý příběh pražské katovské rodiny Mydlářů je historickým románem a strašidelným vyprávěním zároveň. Sugestivní hlas herce Miroslava Táborského provází posluchače středověkou Prahou, jejími temnými zákoutími i popravišti.

Kolektivní monografie z konference pořádané Fakultou humanitních studií Univerzity Karlovy a Muzeem města Duchcova jako součást grantového projektu "Intelektuální a lidová zbožnost v českých zemích v 19. století mezi nacionalismem a novou konfesionalizací.

Strhující dokument o excesech, kterých se dopouštěly tzv. Rudé gardy na Němcích po osvobození v roce 1945. Kniha je ekvivalentem stejnojmenného televizního dokumentu České televize. Součástí knihy je DVD se záznamem masakru na Bořislavce.

Ze sta příběhů, které si v Dekameronu vypráví společnost sedmi mladých urozených dam a tří mladých mužů na odlehlém zámečku u Florencie, kam mladí lidé uprchli před morem, načetl Miloš Kopecký koncem šedesátých let povídky tři, jež tvoří základ nahrávky.

Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.

Audiokronika zabývá den po dni, hodinu po hodině okolnostmi pádu totality koncem roku 1989. Budete mimo jiné svědky rozčílení komunistického premiéra Ladislava Adamce i jeho snahy stát se presidentem.

Vzpomínková kniha Objevil jsem Katyň je osobní výpovědí duchovně založeného člověka o výlučném osudu, který se od těch „běžných“ odlišuje jedním zásadním faktem – autor totiž bojoval ve 2. světové válce jako voják Wehrmachtu.

Zrod záměru postavit Mistru Janu Husovi pomník se váže k debatě na jednání českého zemského sněmu 25. listopadu 1889 ohledně umístění tabulky s Husovým jménem na budovu Národního muzea. Záhy poté vznikl Spolek pro zbudování pomníku Mistra Jana Husa...