Bez ohledu na důslednou a přísnou sňatkovou politiku i Habsburkové v některých případech vstupovali do manželství z lásky. Mnohdy se rozhodnutím pro vyvoleného partnera či partnerku postavili proti panující etiketě, přání rodičů a vůli lidu.
V knize se autor věnuje etnickým čistkám a vyhnáním v Evropě ve 20. století. Stranou přitom ponechává problematiku holocaustu, která podle jeho názoru představuje zcela specifický a svébytný způsob rasově zdůvodňovaných čistek.
Česko-anglická publikace představuje dokumentárně velmi cenný výběr fotografií z rozsáhlé sbírky čítající téměř 4 400 obrazových materiálů, kterou v průběhu první třetiny 20. století vytvořil český amatérský fotograf Rudolf Hůlka.
Tématem knihy jsou polsko-židovskéh vztahy během druhé světové války i krátce po ní – zabývá se přejímáním židovského majetku Poláky, líčí zoufalou situaci Židů na polských vesnicích, konfrontuje jejich osudy s lidskou chamtivostí a antisemitismem.
V srpnu 1870, ve vesničce Hautefaye, v kraji Dordogne byl během dvou hodin odsouzen jistý mladý šlechtic a pak zaživa upálen za přítomnosti několika set osob, které jej obviňovali, že vykřikoval: "Ať žije republika!"
Dílo líčí dějiny polského státu od jeho počátků v 8. století a vládu Piastovců až k roku 1113, do doby Boleslava III. Křivoústého. Poskytuje i řadu údajů k celému středoevropskému regionu, včetně vzájemných vztahů mezi českým a polských státem.
Autorka rekonstruuje události v Jedwabnem, které se odehrály v červenci r. 1941, jejichž následkem bylo masové vyvraždění Židů v obci, na němž se podíleli Poláci.
Autoři zde přinášejí ucelený přehled meziválečných událostí na maďarské politické scéně, popisují budování jednotlivých složek ozbrojených sil a podrobně mapují jejich bojové nasazení od prvních vítězných střetnutí až k hořkému konci.
