Český Filmový archiv, dnešní Národní filmový archiv, patří mezi nejstarší paměťové instituce svého druhu a rozsahem sbírek se řadí k největším na světě.
Antologie přibližuje polskou reflexi divadla, především v posledních dvou, tří desetiletí, která je i v mezinárodním srovnání charakteristická svou nespornou specifičností, odbornou kompetencí a aktuálností.
Geniální básnířka Ono no Komači, žijící v 9. století u japonského císařského dvora, kde poezie patřila k nezastupitelným prostředkům vyjadřujícím mezilidské vztahy ve veřejném i nejsoukromějším životě.
V Shapirově nebývale živém líčení můžeme sledovat, co Shakespeare v roce 1599 četl, jaké hry viděl a s kým spolupracoval, stejně tak jako dějinné události, které hýbaly alžbětinskou Anglií.
Novela vychází ze scénáře stejnojmenného filmu, debutu režiséra Václava Matějky z roku 1970. Film s Petrem Čepkem v hlavní roli nemohl být tehdy do kin uveden. Nahota zůstala v trezoru a opožděnou premiéru měla až v roce 1990.
Štěpán Pácl, jeden z nejpozoruhodnějších českých režisérů mladší generace, se s čtenáři dělí o zkušenosti z vlastní práce. Svým způsobem je tedy tato kniha ojedinělá, neboť nás nechává nahlédnout „do zákulisí“ divadelní praxe.
Publikace se pokouší především o vylíčení různých, někdy i zdánlivě okrajových okolností vzniku a průběhu činnosti spolku, tak jak je odráží zejména dobová korespondence.
