Druhá část politické biografie Edvarda Beneše se věnuje období od roku 1935, kdy se stává prezidentem ČSR, až do poválečných let poznamenaných marnými snahami o záchranu demokracie.
Třetí díl "Erbovní mapy" pokrývá území severovýchodně od Kolína a Poděbrad na rozhraní středních a východních Čech. Na východě jsou šlechtická sídla graficky zmapována až k Pardubicím a Hradci Králové, na severu do okolí Jičína, Sobotky a Nové Paky.
Kniha pojednává o vývoji a proměnách konceptu
historia litteraria (dějiny vzdělanosti, Gelehrtengeschichte)
v českých zemích a jeho představitelích „od Balbína
k Cerronimu“.
Mnoho dosud nepublikovaných fotografií ze sbírek a fotoalb někdejších "dvorních" fotografů a působivě zpracované téma, kdy autor často nechává aktéry promlouvat jejich vlastními slovy - to jsou hlavní klady této knihy.
Jeden z nejvýznamnějších představitelů československého exilu po roce 1968 vypráví italskému novináři o složitém politickém zákulisí a podrobnostech, jejichž význam se ukazuje teprve v souvislostech.
V knize Město pod vládou kazatelů autor zkoumá
mechanismy reprezentace moci ve 14. a 15. století
v prostředí politicky aspirujících českých
a slezských měst.
V monografii Mezi Východem a Západem autorka zkoumá krátké, avšak politicky i společensky významné období mezi koncem druhé světové války a převzetím moci komunisty v únoru 1948.
Pravděpodobně nenalezneme v novodobých českých vojenských dějinách frekventovanější téma než problematiku branné pohotovosti státu na podzim 1938 a kapitulaci československé politické reprezentace.
